Krevní skupiny –
hematologie základní kameny,#

v aplikaci transfuzí umožnily
zásadní proměny.#

I když se přou zastánci
Janského o jejich objevu,#

byl to Landsteiner, kdo je
označil velkými písmeny.#
$

#
Vysvětlivky#

**Landsteiner**,
Karl (14. 6. 1868 Vídeň, Rakousko – 26. 6. 1943 New York, USA),
rakouský lékař – patolog, objevitel tří krevních skupin A, B
a O. V roce 1900 začal s pokusy krevních vzorků, které
získal od svých kolegů. Vzorky mísil navzájem, aby zjistil, proč
u některých míšení dochází k aglutinaci (sérologická reakce
– shlukování krvinek v plazmě). V roce 1901 objevil, že
dojde-li nebo nedojde-li k aglutinaci záleží na tom, zda má
či nemá jedinec na povrchu svých červených krvinek některý ze
dvou antigenů (obecně molekuly, které v těle vyvolávají
tvorbu protilátek) a označil je písmeny A a B. Červené krvinky
shlukuje sérum, které pochází od jedince s odlišnou krevní
skupinou (například krvinky skupiny A shlukuje sérum od skupin B a
O). Principu aglutinace se využívá při stanovení krevní skupiny
(typu), což je důležité především při transfuzích krve.
Landsteinerovi spolupracovníci později objevili krevní skupinu AB
a popsali ji jako „výjimku z Landsteinerova pravidla“. Objev
krevních skupin ABO je sice všeobecně připisován Landsteinerovi,
který za jejich objevení dostal v roce 1930 Nobelovu cenu za
fyziologii a lékařství, ale již roku 1921 americká lékařská
komise uznala přednost výzkumu českého sérologa a neurologa Jana
Janského (1873–1921), který sice krevní skupiny objevil později
(1907), ale na rozdíl od Landsteinera je objevil všechny čtyři.
Ve třicátých letech 20. století se sjednotilo označování
krevních typů A, B, AB a O podle označení Landsteinerova.
Společně s Weinerem objevil Landsteiner roku 1940 na opici druhu
//Macaca mulatta//
Rh faktor, další významný krevní typ. Po Landsteinerovi je
pojmenován také jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce.