Teprve v agonii,# postižen milosrdnou agnosií,# vzdoroval jsem úspěšně Sókratově agnosii.# Sókratés si z mé argumentace mohl ukroutit hlavu,# než by čestně přijal agnosticismus, zbaběle vypil číši bolehlavu.# $ # Vysvětlivky# **agnosiá** (z řečtiny), „nevědění“; tímto termínem bývá označováno filozofické východisko Sókratovo: na počátku svých dialogů se stavěl nevědomým a vyzýval diskutující ke společnému řešení problému, k úsilí dopátrat se tak pravdy. Agnosii vystupňovali agnostikové v popírání možnosti poznání.# **agnosie** (z řečtiny), porucha schopnosti chápání způsobená poškozením funkce určitých oblastí mozkové kůry.# **agnosticismus** (z řečtiny: //agnostos//, „neznámý, nepoznaný, nepoznatelný“), 1. názor vymezující nějaké hranice možnostem poznání, například to, že člověk nemůže poznat nic z toho, co přesahuje jeho zkušenost, co není přístupné jeho zkoumání: původ světa, poslední příčiny věcí, náboženské skutečnosti; 2. skepse vůči pozitivnímu náboženství.# **agonie** (z řečtiny: //agonia//, „úzkost, zápasení“), stav před smrtí vyznačující se ztrátou vědomí a ochabováním životních funkcí.# **Sókratés** (asi 469 př. n. l., Athény, Řecko – 399 př. n. l., Athény, Řecko), řecký filozof a učitel moudrosti; pokládán za nejmoudřejšího z Řeků. Ve svých úvahách se zabýval jednáním člověka, jehož chtěl vést poznáním k dobru – užíval k tomu svou metodu induktivního myšlení: odvozování výroků z jedinečných premis, rozšiřování okruhu platnosti a postupného zobecňování. Když byl odsouzen k smrti za to, že prý kazí mládež a zavádí nová božstva, nepoužil, jako obvykle při vysvětlování filozofických problémů, své postupně rozvíjené logické argumentace, ale ukázněně se podrobil trestu (požil bolehlav). Sókratés nezanechal žádný spis, ale přesto je jeho učení známo z děl jeho žáků: z Platonových dialogů //Obrana Sókrata// a //Kritón// a z Xenofontových //Vzpomínek na Sókrata//. Německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) řadil Sókrata (vedle Buddhy, Konfucia a Ježíše Krista) mezi čtyři směrodatné postavy světových dějin.