První člověk se nejmenoval Adam –# vědecké důkazy o tom hned podám.# Nebudou to žádné nové goropismy –# naše doba je už přesycena -ismy.# $ # Důkaz bude vědecký, tedy logický,# a dokonce též antropologický.# $ # //Anthrópos// znamená „člověk“ a //logos// je „slovo“ –# též kniha knih říká, že na počátku bylo Slovo.# Když tedy Bůh učinil člověka doslova ze Slova,# pak snad i „jasnozřivá mysl“ a přirozenost oslova# pochopí, že Bůh korunu svých činů, své logo log,# prezentuje pod jedním jediným slovem: //Anthropolog//.# $ # Věda a logika však velí, že u toho zjištění# by mohli setrvat jen zabednění.# Snad i betonová lobby pochopí na beton,# že ani ON# není žádný bezejmenný on.# I on má své JMÉNO…# To však nesmí být vysloveno!# $ # Musím, ho, bohužel, nemilosrdně odříznout Occamovou břitvou# a neprozradit, ani kdyby mi hrozili vivisekcí, sekcí či pitvou.# Naznačit však snad mohu –# snad se tak neznelíbím Bohu…?# On sám sobě je totiž logem log,# a proto jeho jméno je, logicky, 7tečeklog.# Jdu se holit Occamovou břitvou, když se nepodříznu do 10 o’Clock,# pověsím se (to) na svůj internetový blog.# $ # Vysvětlivky# **Adam** (z hebrejštiny: //adam//, „člověk“, přeneseně „lidský rod, lidstvo“; jméno souvisí s výrazem //adámá//, „hlína“ a snad i s //dám//, „krev“), podle starozákonní knihy //Genesis// první člověk, muž stvořený Bohem v ráji. V 1. Mojžíšově knize (Gn 1,27) je uvedeno, že Bůh stvořil člověka „jako muže a ženu“; v 2. Mojžíšově knize (Gn 2,7) se sbližují významy //adam// a //adamah// – „hlína“, „země“ – a zdůrazňuje se, že člověk je „prach ze země“, a dále, v druhém příběhu stvoření, se pak význam tohoto slova zužuje. Bůh vdechl Adamovi život a zůstavil jej v ráji, aby ho obdělával a střežil. Aby první člověk nebyl sám, dává mu Bůh pomocnici, která byla utvořena z jeho (Adamova) žebra. Nazývá se //iššá//, „mužena“ (= žena), neboť je vzata z //iš//, „muže“. Adam se pak stává vlastním jménem prvního člověka (Gn 3,17).# **antropologie** (z řečtiny: //άνθρωπος [anthrópos]//, „člověk“, //λόγος [logos]//, „nauka, věda; myšlenka, intelektuální činnost; rozum; slovo, řeč; důvod; počet“ = „věda o člověku“), interdisciplinární bio-socio-kulturní věda (stažený tvar termínu „biologická, sociální a kulturní“ antropologie) o biologické, sociální a kulturní existenci člověka a lidské společnosti; v obecnějším smyslu nauka hledající odpovědi na základní otázky lidského rodu: //„Odkud jsme? Jací jsme? Kam jdeme?“//# **goropismus** alias Vynálezce Neověřitelných Objevů, ironicky míněný termín německého filozofa, matematika, logika a polyhistora Gottfrieda Wilhelma von Leibnize (1646–1716), který vytvořil podle jména scholastického učence Goropia. Goropius si totiž vymyslel, že všechny jazyky pocházejí z teutonského prajazyka, a jako důkaz svého tvrzení uváděl, že už biblický Adam hovořil germánským dialektem. Tento „neotřesitelný důkaz“ mu „vyvrátil“ až za několik století jistý moravský romantický kronikář tvrzením, že Adam a Eva byli Slovany. Goropismus tedy vynalézá a chrlí neověřitelné hypotézy a teorie. Jak se zbavit tohoto dotěrného společníka? Nejlépe břitvou, Occamovou břitvou, prostředkem jiného scholastického učence Williama of Occama, který říká, že „frustra fit per plura, quod potest fieri per pauciora“ (je zbytečné činit s větším, co lze učinit s menším).# „**Na počátku bylo Slovo**, to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. Všecko povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest“ (Jan 1,1.3).# **sectio** (z latiny: //secare//, „řezati“), pitva, autopsie – základní anatomická metoda užívaná ke studiu lidského těla.# **vivisekce** (z latiny: //vivere//, „žít“ a //secare//, „řezat“), pokusy na živých bytostech (zvířatech nebo lidech) prováděné operační technikou bez znecitlivění.