Český numerolog Ing. Milouš Valek# dal by za svou expertizu hlavu na špalek.# $ # „Tu je potřebí moudrosti!# Kdo má rozum, sečti číslo šelmy,# neboť je to číslo člověka,# a číslo jeho je šest set šestašedesát“# (Jan, //Zjevení// [řecky //Apokalypsa//], kap. 13, verš 18).# $ # Ing. Valek rozluštil i toto nejvyšší tajemství člověka,# je to prý bytost, která se žádné zkaženosti neleká:# $ # „V tomto případě nelze s jistotou říct, zda a jaké konkrétní jméno měl apoštol Jan na mysli. Lze totiž podle jednotlivých číslic-písmen sestavit poměrně dlouhý seznam jmen, jejichž písmena by dávala ono číslo. U autora //Zjevení//, typicky profetického textu, šlo nejspíš o číslo náznačné, znamenající NEJVYŠŠÍ (tři opakované šestky!) STUPEŇ ZKAŽENOSTI.“# $ # Každý z nás je tedy pěkné numero,# permanentně porušující Desatero,# jeden za deset, druhý za osmnáct,# ten třetí vzadu bez dvou za dvacet.# $ # Zkrátka: dodržování Desatera je strastiplná odysea# hodná snad jedině Homérova nezdolného Odyssea.# $ # Vysvětlivky# **apokalypsa** (z řečtiny: //apokalypsis//, „zjevení, odhalení“), 1. obecně literární dílo, které líčí hrůzu trestu skrytého v neznámé budoucnosti; 2. biblická literární témata odhalující budoucnost, zvláště poslední dny světa. Apokalyptické prvky jsou obsaženy už ve //Starém zákoně//. Do //Nového zákona// bylo zařazeno Zjevení Janovo; 3. přeneseně hrůzné zjevení, neobyčejně hrůzná událost (zemětřesení, válka apod.).# **Desatero** (Desatero přikázání) (řecky: //dekalog//), běžný název pro deset příkazů (v judaismu a křesťanství stručný souhrn Božího zákona), zapsaných ve //Starém zákoně// dvakrát, a to v Ex 20,1–17 a s několika malými odchylkami ještě i v Dt 5,6–21. Chápáno též jako shrnutí podmínek, jež mají lidé plnit ve smluvním svazku s Bohem. Podle biblického textu bylo původně napsáno na dvou kamenných deskách, které opatroval Mojžíš (13. století př. n. l.) a podle tradice ukryl Jeremiáš (přelom 7. a 6. století př. n. l.) před vojsky babylonského krále Nabukadnezara II. (604–562 př. n. l.); na první přikázání o vztahu k Bohu, na druhé o vztahu k bližním. V //bibli// jde o souvislý text obsahující více příkazů (zákazů) než deset. Jejich shrnutí pod deset článků se liší mezi judaismem a různými větvemi křesťanství. To se týká též stručného znění Desatera v katechismech. Ježíš Kristus označuje plnění přikázání za podmínku vstupu do Božího království a shrnuje Boží zákon do dvojího přikázání lásky. Jméno //dekalog//, „deset slov“, jim dali církevní Otcové, jmenovitě Eirénaios a Kléméns z Alexandreie, oba z 2. století n. l. O přesné číslování Desatera se již od starověku vede spor; židovská, římsko-katolická i protestantská tradice čísluje každá trochu jinak. Jádro Desatera je nepochybně velmi staré, ale jeho nynější podoba je výsledkem dlouhého literárního a zřejmě také liturgického růstu. Desatero se již odedávna recitovalo při bohoslužbách. Jeho původní podoba byla nepochybně stručnější nežli dnes, o její přesné znění se však vede spor a lze je rekonstruovat jen přibližně. Odedávna se Desatero dělilo na dvě desky (Ex 31,18; 32,15; Dt 10,1–11), které Ježíš shrnul do dvojjediného přikázání lásky k Bohu a bližnímu (Mt 5,21n; 19,18nn). Desatero je klasickým příkladem apodiktického práva, které říká, co se smí nebo nesmí, na rozdíl od kazuistického práva, které přikazuje, co se má stát, když nastane určitý popisovaný případ (latinsky: //casus//).# **Kalypsó **(genitiv Kalypsy), dcera Atlanta, boha nesoucího na svých ramenou nebeskou klenbu, víla, která sídlila na ostrově Ógydii. Přála si vzít za muže svého hosta krále Odyssea, který u ní proti své vůli meškal sedm let – sedm let(!!!!!!!) odolával svodům krásky, ani jednou (sic!) neporušil jedno z nejdůležitějších přikázání Desatera (//Nesesmilníš!//, doslova //Nezcizoložíš!//), zůstal věrný své též věrné manželce Pénelopě, s níž se po svém strastiplném putování (odysea) šťastně shledal.# **numerologie** (z italštiny [latiny]: //numero//, „číslo; číslice; počet“ a z řečtiny: //logos//, „nauka, věda“), pseudonauka představující „vědu“ o číslech a jejich předpokládaných tajemných významech a účincích. Tím však, že numerologie pracuje v prvním plánu s matematikou, může působit (na rozdíl od jiných pseudověd: alchymie, astrologie, geomancie, grafologie, chiromancie [věštění z rukou], kolorologie [věštění z barev] aj.) dojmem exaktnosti či jisté „vědeckosti“. Leč v druhém plánu – v konkrétní explanaci a praktické aplikaci získaných numerických údajů – sklouzává do čiré pavědy. Numerologie odráží lidskou psychiku a chování, a proto je předmětem výzkumu kulturní antropologie, zejména její subdisciplíny etnomatematiky.# **odysea** (název a obsah přeneseně podle osudů hlavního hrdiny Homérovy básnické skladby //Odysseia//), dlouhá obtížná pouť, pestré životní osudy.