Stadia evoluce#

českého poslance:#

asianismus → atticismus →
autismus.#

$

#

Vysvětlivky#

**asianismus**
//(podle
////genus orationis
Asiaticum// [Cicero, Brutus 325],
„asijský styl rétoriky“), řečnický
(i literární) styl charakteristický manýristickou zdobností,
nadneseností, patosem, někdy až nabubřelostí. Objevil se ve 3.
století př. n. l. a byl pěstován hlavně v řeckých městech na
pobřeží Malé Asie. Jeho hlavními představiteli byli Hégésiás
(3. století př. n. l.), Gorgiás Mladší (1. století př. n. l.)
a Sextus Clodius (kolem poloviny 1. století př. n. l.).#

**atticismus**,
hnutí v helénistické a římské době usilující o
znovuobnovení slohu, jaký užívali velcí attičtí (athénští)
stylisté klasické doby. Atticismus vznikl ve 2. století př. n. l.
jako reakce proti nadnesenému a strojenému asianismu. Rozkvětu
dosáhl kolem začátku našeho letopočtu (Dionýsios z Halikarnássu
[asi 54 př. n. l. – 8 n. l.), nový rozmach nastal ve 2. století
n. l. během druhé sofistiky. V Římě se k němu hlásila
řada řečníků z konce republiky – Marcus Porcius Cato
(234–149 př. n. l), Marcus Iunius Brutus (85–42 př. n. l.),
Gaius Licinius Calvus (82–47 př. n. l.), Gaius Iulius Caesar
(100–44 př. n. l.). Marku Tulliu Ciceronovi (106–43 př. n. l.,
jednomu z největších antických řečníků, soudobí kritici
vytýkali, že příliš podléhá asianismu.#

**autismus**
(z řečtiny: //autos//,
„sám, sám od sebe, samostatně,
spontánně“), mentální postižení
projevující se až patologickou orientací myšlení výhradně na
osobní přání a potřeby, uzavřením se v sobě a ve své
fantazii a odtržením od světa.