Ve světě, jenž přestal žít s Bohem,# není pro mě místo,# dávám mu vale, dávám mu sbohem.# $ # Rozum i srdce mi rázně velí: odpal! # Opouštím poslední obranný val…# $ # Lze mně, ctnostnému bohému,# žít či živořit# v našem bezbožném Boiohaemu?# $ # Vysvětlivky# **bohém** (z francouzštiny: //bohème// [boem], „bohém, bohémka, bohémský, bohémství“), volně, nekonvenčně žijící, často nadaný člověk, zejména umělec; výraz se začal užívat od 19. století, kdy se mladí umělci hromadně usazovali v chudinských čtvrtích s převážně cikánskou (romskou) populací, s níž je spojoval kočovný způsob života; když první Romové přicházeli na počátku 15. století do Francie z Čech (Bohême), které uváděli jako zemi svého původu, ve francouzštině se pro ně ustálilo označení //Bohémien, Bohémienne//, které se používá i pro obyvatele Čech.# **Boiohaemum**, latinský název středoevropského území obývaného keltskými Bóji (včetně Čech), odvozený z keltského //Boiaimon// a užívaný antickými autory od 1. století př. n. l.; z toho vzniklo pozdější označení Čech – latinsky //Bohemia// a odtud například francouzsky //Bohême// nebo německy //Böhmen//.# **val** (z latiny: //vallum//, „val, násep“), [antropologie, archeologie] povrchový terénní objekt v podobě délkově orientovaného násypu, zcela nebo zčásti vymezujícího obvod, respektive uzavírajícího plochu hrazené lokality (nejčastěji hradiště), navrstvený ze zeminy (hlinitý val) nebo z kamene (kamenitý val), případně z obou těchto materiálů (hlinitokamenitý val). Val může představovat: 1. samostatný typ hrazení nebo opevnění, vzniklého zpravidla vybráním zeminy při vykopání příkopu; 2. pozůstatek zřícené hradby (v tělese valu jsou stopy původní kamenné, dřevěné či kombinované struktury hradby [zbytky trámů nebo jamky po kůlech aj.]).# **vale** (z latiny), pozdrav na rozloučenou: „buď zdráv, sbohem“ – [ve spojení] dát někomu, něčemu vale = rozloučit se s ním, s tím; opustit ho, to; přestat se s ním, s tím stýkat, zabývat.