Podle hrdých Moravanů od bědných časů práglovské Bílé hory,# kde jak Lakedaimonští do jednoho padli tam nahoře u obory,# jsou Češi pouzí bázliví Čížkové,# jacípak dvouocasí lvíčkové!# $ # Ti konzumenti mléka a strdí# mohou být vůbec na něco co hrdí?# Národ, který neumí bílé a červené pít,# je třeba do země zadupat a navždy proklít!# $ # Žádný ocasatý lev, malý ptáček, čížek by jim heraldicky „slušel“ nejvíce,# však přijde znovu //Megalé Morávia//, kdy Č(č)ížka do spárů sevře Moravská orlice!# $ # Vysvětlivky# **bitva na Bílé hoře**, bitva, která se odehrála na pražském návrší zvaném Bílá hora v neděli 8. listopadu 1621 mezi dvěma žoldnéřskými vojsky (tvořenými na obou stranách vojáky takřka z celé Evropy) zápolícími nicméně za různé náboženské, politické a ekonomické cíle. Sjednocená vojska katolické ligy a císaře Ferdinanda II. měla asi 28 tisíc mužů, proti nim stálo početně slabší české stavovské vojsko (přibližně 20 tisíc mužů). Bitva netrvala ani dvě hodiny, špatně placené stavovské vojsko bylo poraženo a dalo se na útěk. Nejdéle srdnatě odolával moravský pluk (etnicky ovšem pestrý) vedený Jindřichem z Thurnu u obory a letohrádku Hvězda na vrcholu Bílé hory. (Prý místo žoldu jeho příslušníci fasovali moravské víno a natolik se jím opilí, že nebyli schopni, jako ostatní, „vzít nohy na ramena“.) Bitva přinesla konec české protestantské stavovské opozice a dodnes představuje velké trauma českých dějin.# **čížek **//(////Carduelis)//, rod zahrnující zelenožlutě zbarvené drobné pěnkavovité ptáky z řádu pěvců.# **Čížek**, posměšné označení etnického Čecha užívané v prostředí etnických Moravanů.# **Moravané**, raně středověké západoslovanské etnikum; na území Moravy se usadilo v průběhu 5. a 6. století, na přelomu 8. a 9. století přišla na Moravu druhá vlna slovanské populace. Tato mladší vlna však nesla i jiné prvky než slovanské. Příchozí skupiny zahrnovaly i vyšší společenskou složku, jejíž přítomnost podmiňovala genezi prvních mocenských center; tehdy vznikly zárodky raně středověkého západoslovanského státu. První písemná zmínka o Moravanech pochází z roku 822, kdy se jejich vyslanci spolu s Čechy, Obodrity, Srby nebo Velety zúčastnili říšského sněmu ve Frankfurtu. V polovině 10. století byzantský císař Konstantin Porfyrogenetos poprvé označil státní útvar Moravanů jako //Megalé Morávia// – Velká Morava. Na počátku 10. století došlo k rozpadu Velkomoravské říše a území Moravy pak bylo připojeno k vznikajícímu českému přemyslovskému státu. V první polovině 11. století byla Morava rozdělena na údělná knížectví pod svrchovanou správou pražského vládce, ve 12. století byl tento systém nahrazen jediným správním celkem – markrabstvím. Dnes je na Moravě zastoupena řada osobitých etnografických skupin, z nichž nejznámější jsou Hanáci, Laši, Moravští Slováci, Valaši aj.