Výbor veřejného blaha –# toť dějinná snaha,# aby každá hlava# bila i byla hlava nehlava.# $ # Dosáhnout takového pokroku,# aby si bezhlaví zpívali do kroku.# $ # Avšak jeho gilotina milená,# dohnala i jeho, Maximiliena,# a tím svůj maximální um# osvědčila na maximum.# $ # Kat je kaput…# Sám Malaparte# mu napsal parte:# Caput je kaput…# $ # Vysvětlivky# **caput** (z latiny: //caput//), hlava; například //caput regni//, „hlava království“, přeneseně „hlavní město“.# **gilotina** (z francouzštiny: //guillotine// [výslovnost: gilotýna]), mechanický popravčí nástroj z doby Velké francouzské revoluce, stínající odsouzenci hlavu vahou sekery; byla sestavena podle návrhu francouzského lékaře Josepha-Ignace Guillotina (1738–1814) (odtud její název); zavedena 11. 4. 1792.# **kaput** (z francouzštiny //kapout// [výslovnost: kaput], případně z němčiny: //kaputt//), pokažený, zničený, vyřízený.# Malaparte, Curzio (vlastním jménem Kurt Suckert, 9. 6. 1898, Prato, Itálie – 19. 7. 1957, Řím, Itálie), italský prozaik a publicista německého původu. Malaparte je řazen mezi nejkontroverznější spisovatele a publicisty 20. století. Nezvyklá je rovněž skutečnost, že tento původem německý Toskánec byl literárně činný ve třech jazycích – italštině, němčině a francouzštině. Malaparteho život byl neméně dramatický jako jeho tvorba, suverénně se pohyboval mezi politickými prominenty, aristokracií i nejchudšími lidovými vrstvami.# V tvorbě i v životě se projevoval jako hochštapler, exhibicionista, humanista a ironik vnímající svět jako zábavné a kruté divadlo. Z příznivce (italského) fašistického hnutí se stal jeho kritikem. Dokázal šokovat vyprávěním i svými činy. Těsně před svou smrtí například na sebe upozornil tím, že současně vstoupil do komunistické strany i církve. K jeho nejzajímavějším literárním dílům patří próza //Caput// (Kaput, 1944); ta vznikla z tajných zápisků z doby druhé světové války, kdy působil na německé straně fronty jako válečný dopisovatel. Formou reportáží, v nichž se mísí naturalistický popis válečných hrůz s románovou fikcí, vyjádřil Malaparte krutost člověka zataženého do válečného běsnění i svůj soucit s nevinnými oběťmi války.# **Výbor pro veřejné blaho** (francouzsky: //Comité de salut public//), orgán ustavený Národním konventem 6. dubna 1793 a fakticky disponující všemi složkami výkonné moci ve Francii v letech 1793–1794. Jakobíni vedení Maximilienem Robespierrem, pod tlakem válečného stavu a národního ohrožení, přesunuli veřejné žaloby, soudy a exekuce pod dohled tohoto výboru. Výbor inicioval tisíce hrdelních procesů a poprav, včetně poprav představitelů vysoké aristokracie a bývalých vládních činitelů, které poslal pod gilotinu. Nejčastějším důvodem pro popravu bylo obvinění z podporování monarchie a kontrarevoluce. Vláda výboru se v historiografii zpravidla označuje jako vláda teroru.