Chiliasmus –# tak trochu středověký# komunismus.# $ # Pikarti a čeští adamiti# hlásali, že třeba# zkažený svět vyvrátiti.# $ # Co by asi říkali dnes,# kdyby si přečetli zprávy# v Mladé frontě DNES?# $ # Vysvětlivky# **adamita (adamité)** (název podle jména biblického Adama), 1. příslušník některé z náboženských sektářských pospolitostí zejména ve středověku, které požadavek oproštěnosti mnohdy dováděly až k extrémním pohoršujícím projevům; příslušníci žili zpravidla v komunách na odlehlých místech a nezřídka praktikovali obnažování a uvolněné sexuální chování, jež naplňovalo jejich náboženské představy o návratu do ráje, k přirozenému lidství, osvobozujícímu člověka duševně i tělesně. V českých zemích se hnutí adamitů šířilo počátkem 15. století, vrcholilo za husitství. Nejvýznamnější pospolitost adamitů na tvrzi Ostrov u Hamru nad Nežárkou zničil Jan Žižka v roce 1421; 2. za protireformace v českých zemích jedna z přezdívek pro blouznivce a nekatolíky vůbec.# **chiliasmus** (z řečtiny: //chiliás//, „tisíc“), náboženské učení o druhém Kristově příchodu a jeho tisíciletém království na zemi, které se opíralo o představy blouznění za raného křesťanství, rozvinulo se v řadě evropských zemí do různých podob (mělo často mnoho společného s valdenstvím nebo s jinými projevy lidového kacířství). V českých zemích se v letech ideové tolerance za vlády krále Václava IV. (1361–1419) chiliasmus rozšířil v nejširších lidových vrstvách. Jeho hlavní tezí bylo tvrzení, že zkažený svět se musí rozpadnout a na jeho troskách vznikne Kristova tisíciletá říše, kdy sám Kristus sestoupí na zem a bude vládnout všem; odsuzoval stávající řád a místo něj nabízel Boží pořádek. Pro většinu chudých bez životních perspektiv byla vidina Kristovy říše jediným východiskem. Chiliasmus se projevoval i v kázáních největších husitských radikálů (předtím už i u Jana Milíče z Kroměříže [zemřel 1374]), posléze u Mistra Jakoubka ze Stříbra (po 1370–po 1429) a Jana Želivského (zemřel 1422). Novou podobu dostal v Táboře v radikálních 72 chiliastických táborských článcích, podle nichž se zde řídil život; nová společnost měla splňovat vidiny „království božího na zemi“, byly zrušeny feudální výsady, všichni lidé si byli rovni, nazývali se „bratry a sestrami“, majetek byl všem společný, čímž vznikla jakási spotřební komuna (už v roce 1421 však opustili sektáři Tábor). Chiliasmus se projevil také v myšlení Jednoty bratrské, především Jana Amose Komenského (1592–1670).