„Uráááááá, urááááááááá, uráááááááá…,“# od řečnického pultíku ve Velkém lidovém churalu# agituje Čingischán, a pak halasně zvolá:# $ # „Myslete na chorál,# malověrní myslete# na Halasův chorál.“# $ # S takovou myšlenkovou výzbrojí,# uzmutou Praze,# se pak Mongolové nikoho nebojí.# $ # Vysvětlivky# **Čingischán** (vlastním jménem //Temüdžin//, asi 1162 – asi 18. 8. 1227), mongolský panovník a vojevůdce; sjednotitel mongolských etnik a zakladatel velké mongolské říše. Ovládl území obývaná mongolskými, turkickými a tunguzskými etniky. V roce 1206 byl zvolen velkým chánem. V letech 1211–1215 podnikl tažení do severní Číny proti džurčenské říši Ťin, v letech 1218–1221 pronikl do Turkestánu, Afghánistánu a až k Indu. Jeho vojska bojovala i s Rusy a Kumány. V letech 1225–1227 vedl boje proti Tangutské říši (v severozápadní Číně), na jejímž území zemřel. Jeho výboje byly provázeny velkým ničením a krutostmi. Podle tradice je Čingischánovi připisováno vypracování zákoníku //Jasa// a sbírky výroků //Bilig//. Teprve Čingischánovi potomci dosáhli největšího rozmachu mongolské říše v druhé polovině 13. století. Poté se říše začala rozpadat.# **Halas**, František (3. 10. 1901, Brno – 27. 10. 1949, Praha), český básník; jeden z nejvýraznějších českých básníků 20. století, rozvíjející v duchu máchovské tradice koncept moderní subjektivní, meditativní poezie a inspirující svým jazykovým novátorstvím, hledáním nových cest i levicovou občanskou angažovaností. Od doby vydání své poetistické prvotiny //Sépie// (1927) si opakovaně kladl otázky po smyslu života ohrožovaného smrtí, zmarem, disharmonií a společenským násilím a zachycoval proces hledání místa člověka v univerzu i společnosti, jeho pochybnosti a úzkosti (//Kohout plaší smrt//, 1930, //Staré ženy//, 1935, //Dokořán//, 1936). Jeho sbírka //Torzo naděje// (1938; obsahuje báseň //Praze// s verši: „… Kůň bronzový kůň Václavův / se včera v noci třás / a kníže kopí potěžkal / Myslete na chorál / Malověrní / Myslete na chorál“) i jeho sbírky protektorátní, //Naše paní Božena Němcová// (1940) a //Ladění// (1942), vyjadřovaly zjitřené národní sebevědomí a vůli odporu vůči fašistickému Německu. Torzo Halasovy poslední, nedokončené sbírky //A co?//, vydané péčí Ludvíka Kundery až v roce 1957, představuje jeden z nejvýznamnějších tvůrčích a občansky angažovaných výkonů české poezie druhé poloviny 20. století, kriticky reflektující politickou praxi po roce 1948.# **chorál** (z řečtiny: //choros//, „tanec; prostor pro tanec nebo pěvce; sbor“), 1. jednohlasý liturgický zpěv, který se vyvinul paralelně s liturgií římskokatolické církve a během ní je předepsán. Předchůdcem chorálu byly synagogální a helénské zpěvy, jejichž tradice byla přenesena na latinský Západ zhruba ve 4. století. Zásadní změnu prodělal chorál za papeže Řehoře I. Velikého (asi 540–604), jehož zásluhou vznikl tzv. gregoriánský chorál. Největší rozkvět chorálu spadá do raného středověku (9.–11. století), s nástupem vícehlasého zpěvu byl chorál postupně vytlačován. Restaurace a nakonec i záchrana chorálu spadá až do 20. století; roku 1904 byl chorál zaveden pro celou římskokatolickou církev; 2. slavnostní zpěv vážného obsahu (například husitský chorál).# **chural** (z mongolštiny, odvozeno od slovesa //chura//, „shromažďovat se“), mongolský orgán státní moci; Velký lidový chural – nejvyšší zákonodárný orgán v Mongolsku.