Dia-bio-potraviny# nejsou vůbec laskominy.# $ # U Dia, jak jsi mohl, všemocný bože,# namísto nektaru a ambrosie # ustlat nám takové Prókrústovo lože?# $ # Myslels’ jen na sebe, na své požitky, na sex# v podobě zlatého deště, labutě, býka, vše na ex:# s, se# Ganymédem# Hérou# Dionou# Lédou# Létou# Plejádou Maiou# Európou# Semelou# Danaou# Alkménou# i mnohou jinou,# a dokonce sám se sebou, aby ses chlubil Athénou.# $ # Zeus z Olympu eurounijně praví:# „Quod licet Iovi, non licet bovi.“# $ # Vysvětlivky # **Prokrústés** (z řečtiny: //Prokrústés//, „Napínač“), zločinec (žijící v Attice v údolí řeky Kéfísu); číhal na pocestné, které zval do svého obydlí k odpočinku. Tam je přiměl k ulehnutí na své kovové lože, a jestliže dotyčnému nešťastníkovi nohy přečnívaly, usekl je, pokud nedosahovaly k okraji, násilím je natahoval. Byl usmrcen athénským héroem Théseem. Úslovím „Prokrústovo lože“ dnes označujeme buď doslovně nepohodlné lůžko nebo postup, při němž autoři z různých oborů násilně upravují („napínají“ nebo „osekávají“) fakta, aby je přizpůsobili svým záměrům.# **Quod licet Iovi, non licet bovi** (z latiny), Co je dovoleno Jovovi [bohovi], není dovoleno volovi. # **Zeus** (genitiv Dia, z indoevropského //diéios//, „jasné denní světlo“), nejvyšší řecký bůh, přemožitel Títánů a Gigantů. Uspořádal běh světa a nastolil řád //(kosmos)//. Jako atmosférické božstvo je spojován s vrcholky hor a spolu s ostatními bohy, kteří jsou členy jeho širší rodiny, sídlí na Olympu. Jeho dalším kultovním místem byla Olympia na Peloponnésu a Dodóna v Épeiru. Zeus je otcem bohů i lidí. Zplodil potomky se svou ženou Hérou, sám (Athénu) i s četnými bohyněmi a pozemšťankami. Výčet jeho nemanželských dětí, které starostlivě ochraňoval, je úctyhodný: patří k nim mimo jiné bohyně lásky a krásy Afrodíté, která se (podle Homéra) zrodila z Diova vztahu s bohyní deště Dionou; boha světla, umění a řádu Apollóna a bohyni lovu a měsíce Artemidu měl s dcerou Títána Koia Létou (Léthé); boha obchodu, řečníků, zlodějů a průvodce mrtvých do podsvětí Herma zplodil s Plejádou Maiou. Další potomky mu porodily i pozemšťanky: Európé, dcera tyrského (foinického) krále Agenóra Diovi na Krétě porodila tři syny – Mínóa, Rhadamantya a Sarpedónta; dcera thébského krále Kadma Semelé mu dala Dionýsa; manželka spartského krále Tyndarea Léda Polydeuka a Helenu; dcera krále Akrisia v Argu Danaé mu porodila Persea, který se později proslavil usmrcením nestvůrné Gorgony Medúsy; manželka mykénského krále Amfitryóna Alkméné přivedla na svět Diova syna a největšího hrdinu antických bájí Hérakla. Pokud naplnění jeho touhy vyvstaly překážky či případná odmítnutí, zdolával je vynalézavě: Európu oslnil a unesl jako sličný býk, s Lédou se spojil v podobě labutě, Danau „navštívil“ jako zlatý déšť, Alkménu získal v podobě jejího manžela Amfitryóna. Zeus měl i homosexuální, homoerotické, nebo dokonce pederastické sklony, jak dokládá například jeho vztah k mladému a sličnému Ganymédovi. Tato údajná promiskuita je odrazem spojování starých a nových bohů v průběhu rané fáze řeckého vývoje a složitého utváření geneaologie řeckého panteonu. (V Římě Diovi odpovídal Iuppiter.)