Měl jsem sen,# v němž mě po řadě cizí diktátoři navštívili:# $ # Sulla# Uljanov-Lenin# Džugašvili-Stalin# Mussolini# Hitler# Kim Ir-Sen# Dimitrov# Gottwald (zde výjimka, sice tuzemšťan, ale s německým jménem)# Mao ce-tung# Filip (zde druhá výjimka, sice tuzemšťan, ale je dobré mít filipa)# a ještě jiní# $ # a diktátu z češtiny mě podrobili.# $ # Nevyhověl jsem –# u Kim-Ir-Sena ve shodě podmětu s rozsudkem;# u Hitlera v běžném českém slově „Kurzarbeit“ (německy: „částečný úvazek“) napsal jsem „Kurcarbeit“;# u Mao Ce-tunga v rozlišení kropení: skropit (slzami) / zkropit (kulometnou palbou)…# $ # Zkrátka, špatně jsem dopad,# u všech jsem totiž propad,# nejhůř u velkého Stalina:# ve slově „malina“# napsal jsem „malýna“.# $ # Vysvětlivky# **diktátor** (z latiny: //dictator//, „diktátor, samovládce“), 1. v republikánském Římě mimořádný úřad s impériem (nejvyšší výkonnou mocí), který byl při výjimečném stavu obsazován na návrh senátu jedním z konzulů. Jeho úkolem bylo vyvést stát z krize. Do 4. století př. n. l. měl převážně vojenské úkoly, pak ovšem byla jeho pravomoc omezena na zvláštní úkoly. Od roku 202 př. n. l. nebyl tento úřad potvrzován, použil jej až v roce 82 př. n. l. Lucius Cornelius Sulla (138–78 př. n. l.) jako ústavodárný nástroj pro nové uspořádání státu. Politická diktatura Gaia Iulia Caesara (100–44 př. n. l.) – pokus o zřízení monarchistického státního zřízení – vykazovala málo podobnosti s původním starořímským systémem; 2. v novověkém pojetí vykonavatel diktátorské moci; tedy autokratický vládce s téměř neomezenou mocí (výkonnou i zákonodárnou); příklady: Georgi Michajlovič Dimitrov (1882–1949), Giuseppe Garibaldi (1807–1882), Klement Gottwald (1896–1953), Adolf Hitler (1889–1945), Vladimír Iljič Lenin (1870–1924), Kim Ir-sen (1912–1994), Mao ce-tung (1893–1976), Benito Mussolini (1883–1945), Napoleon Bonaparte (1769–1821), Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953).