Po čtvrté sklence na ex# došlo při řeči i na manželský sex.# $ # „Prý máte, příteli, systém i ,na to‘.# A stojí vám ten systém vůbec za to?“# $ # „Ano, chci-li, písknu, a to je pro ženu znamení,# ať ke mě spěchá a nelení.“# $ # „A chce-li se, příteli, milovat vaše žena,# třebas je vaše tělesná schránka únavou přemožena?“# $ # „Přijde a táže se nevinně: ,Tys pískal?‘# Což je zase pro mě jasný signál, abych se na lože chystal.# $ # Ex animo,# ex improviso,# ex integro!“# $ # Vysvětlivky# **ex** (z latiny: //e// [před souhláskou]//, ex// [před samohláskou], „z, ze, s, se“), 1. (hovorově) vypít ex – najednou; 2. (medicína), exitus – skon, smrt.# **ex animo** (z latiny), z té duše, ze srdce.# **ex improviso** (z latiny), znenadání.# **ex integro** (z latiny), znova.# **sex** (z latiny: //sexus//, „pohlaví“), pohlaví; souhrn anatomických, morfologických a fyziologických znaků, které mají přímý nebo nepřímý vztah k rozmnožování, je často definováno jako: 1) „biologicky neměnné“ a 2) jako „duální“ (buď mužské, nebo ženské). V poslední době řada odborníků poukazuje na to, že i „pohlaví“ je kulturní a historický produkt, jehož konstrukce je závislá na kontextu. Každé historické období a kulturní kontext vytváří jiné definice těla (a tudíž i pohlaví), na základě jiných biologických a lékařských znalostí a výzkumů, jež poukazují na historickou proměnlivost a závislost těchto definic. Sama medicína, biologie či psychologie operuje s mnohonásobnými definicemi pohlaví, které dokazují, že jednotná a jediná správná definice je nejen nemožná, ale zároveň slouží politickým a společenským požadavkům dané doby a místa. Viz například práci Thomase Laqueura, //Making Sex: Body and Gender from the Greeks to Freud// (Rysy sexu: Tělo a gender od Řeků k Freudovi, 1990) či práci bioložky Anne Fausto-Sterling, //Myths of Gender: Biological Theories about Women and Men// (Mýty o genderu: Biologické teorie o ženách a mužích, 1985).