Opravdu správný vladař# je podle Machiavelliho# jako starý dobrý sadař:# $ # Občany pěstuje si jak „ovošči či frukty“# pro svoji Fa(i)rmu zvířat,# a pak jim vštípí, že jsou to jeho produkty.# $ # Skoro pět století čekal, kdo se chopí jeho rad,# zklamala jej rodná Itálie i Maďarská republika rad,# neschopný Ital Cesare Borgia i Maďar Béla Kun,# ale dočkal se, jeho sen naplnil slovenský Čehún.# $ # Nadšen, rozhodl se ocenit jeho um:# „Tanto nomini nullum par elogium.# Gloria Patri et Filio, et Spiritui sancto.# Et nunc et semper in saecula saeculorum.“# $ # Machiavelli – Niccolò, Niccolò, Niccolò,# přijmi adopcí veřejně na Piazza del Popolo# za vlastního syna Slováka z české krajiny,# společně konečně dotvoříte dějiny…# Dosti bylo horké kaše okolo!# Tak tedy do toho, Niccolò! Avanti popolo!!# $ # Poznámky# Sentencí „Gloria Patri et Filio, et Spiritui sancto“ Machiavelli vlastně anticipoval naši výzvu, aby ze slovenského Čehúna učinil adoptivního syna a dědice svého díla. Je ovšem třeba korektně uvést, že tentokrát, jindy originální a kreativní Machiavelli, těmto svým schopnostem tak úplně nedostál. Jen totiž zopakoval zásadní čin římského diktátora Gaia Iulia Caesara (100–44 př. n. l.), který přijal za vlastního syna Octaviana Augusta (63 př. n. l. – 14 n. l.), jenž se díky tomu dostal do vysoké politiky a posléze se stal prvním římským císařem; vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti; přestože byl zbožněn, nezapomněl asi na jedno z latinských mouder: //Te hominem esse memento//, „Pamatuj, že jsi (jen) člověk“.# $ # Vysvětlivky# **Avanti popolo, bandiera rossa** (z italštiny), populární italská revoluční píseň, vzdávající hold rudému praporu, symbolu socialistického a komunistického hnutí.# **Čehún/Čehůn**, termín v moravském a slovenském slangu označující Čecha.# **Et nunc et semper in saecula saeculorum** (z latiny), Nyní a vždycky až na věky věků (slova mešní modlitby //Gloria Patri et Filio// [Sláva Otci, Synu i Duchu svatému]).# **Farma zvířat**, český název alegorického románu //Animal Farm// (1945) anglického spisovatele George Orwella (1903–1950). Autor oživil antický žánr zvířecího eposu: vytvořil satirický obraz společnosti (fa[i]rmy), kterou ovládli (zvířecí) vzbouřenci, a kde začala platit pravidla „politické“ diktatury. Mnohem pesimističtější vizi budoucnosti předestřel ve svém druhém, slavném románu //Nineteen Eighty-four// (//1984//, 1949).# **Maďarská republika rad** (maďarsky: //Magyarországi Tanácsköztársaság//), jepičí komunistický státní útvar s doktrínou diktatury proletariátu existující od 21. března do 1. srpna 1919; v jeho čele stál komunistický politik Béla Kun (1886–1938).# **Machiavelli**, Niccolò (3. 5. 1469, Florencie, Itálie – 22. 6. 1527, Florencie, Itálie), Florencie, Itálie), italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik. Na základě vlastní bohaté diplomatické činnosti a popisu soudobých politických událostí analyzoval podstatu lidského chování; své názory na uspořádání společnosti a vládnutí popsal v knize //Il Principe// (Vladař, vznik 1513–1514, vydáno posmrtně 1532). Spis bývá považován za jedno z prvních pojednání ustavujících evropskou politologii. Machiavelli toužil po sjednocení země, vytvoření mocného a pevného státu. To se však mohlo podařit jen moudrému a silnému vládci. Vzorem takového vládce mu byl Cesare Borgia (1475–1507), schopný, ale bezohledný pragmatický politik. Machiavelli se soustředil na rady vládcům k uchopení a udržení moci, to pro něj byla centrální otázka. O úspěchu vladaře podle něj nerozhoduje morální hodnota, nýbrž účinek jednání, zájmy státu mají vždy přednost před etickými normami.# **ovošči i frukty** (z ruštiny: //овощи и фрукты//), zelenina a ovoce; nápis na vývěsních štítech prodejen zeleniny a ovoce.# **Piazza del Popolo**, římské náměstí přezdívané „Předsíň k srdci Říma“ (bylo jednou z dominant „věčného města“ již v antických dobách). Oplývá chrámy, fontánami a skulpturami, jimž uprostřed náměstí vévodí čtyřiadvacetimetrový staroegyptský obelisk ze žuly. Obelisk sice nechal vytesat faraon Setchi I. (vládl přibližně v letech 1290–1279 př. n. l.) před Reovým chrámem v Héliopoli, ale jeho vztyčení se nedožil, a tak jsou v nápisech uvedena i jména jeho syna a nástupce Ramesse II. (obelisk Ramesse II. stojí na Place de la Concorde v Paříži). Obelisk převezl do Říma císař Augustus kolem roku 10 n. l. pro Circus Maximus. Circus Maximus však postupem doby chátral a zbytky obelisku byly objeveny mezi sutinami až v 16. století. Teprve za papeže Sixta V. (1585–1590) byl vyzvednut a znovu vztyčen. Sixtus se rozhodl pro jeho umístění na Piazza del Popolo, jež se nacházelo u tehdejší římské hlavní brány. Tento obelisk je známý také jako Flaminiovský – podle starověké cesty, jež začínala na tomto náměstí. Náměstí je proslulé i tím, že bylo v letech 1538–1826 popravčím místem; popravovalo se zde úderem palicí do spánku, často u příležitosti karnevalového veselí.# **slovenský Čehún**, v českém slangu označení občana České republiky slovenské národnosti.# **Tanto nomini nullum par elogium** (z latiny), Takovému jménu se žádná chvála nevyrovná (nápis na památníku Niccoly Machiavelliho ve Florencii).