Tělo Homo sapiens je složité soustrojí,# věda však ví si rady, součástky nahradit může:# zuby, klouby, srdce, játra, prsa, ba i kusy kůže.# Moderní technologie nás do života vyzbrojí.# $ # Vypěstovat novou tkáň byla tužba odvěká,# novým hitem se kmenové buňky staly,# co mnohým lidem lákavou naději zas daly.# Otázka je, co zůstane z přirozenosti člověka?# $ # Až všechny orgány technika nahradí,# s pohybem pomůže, celkově omladí,# když i plození můžeme provést uměle,# k čemu budou pak rozkoše postele?# $ # Střezme se raději lékařské prohlídky!# Co když se na nás technika tak podepíše,# že už nebudem patřit ani do živočišné říše?# Má Homo futurus ještě nějaké vyhlídky?# $ # Chmur se rýsuje až až.# Homo futurus = Homo minus fututio?# Z radostí zůstane asi jen ta futráž.# $ # Vysvětlivky# **futráž** (z francouzštiny: //fourrage// [fura:ž[, „píce, krmivo; podšívka“), 1. krmivo pro koně, obrok; 2. (přeneseně slangově) strava, potrava; futrovat (přecpávat se jídlem).# **futurus** (z latiny), budoucí, příští, nastávající.# **fututio** (z latiny), soulož.# **Homo futurus** (z latiny), člověk budoucí.# **Homo minus [parvus] fututio** (z latiny), člověk „bez pohlavního života“.# **Homo sapiens** (z latiny), člověk rozumný; anatomicky moderní člověk (stáří minimálně 160 000 let, možná až 190 000 let); v nejstarších fázích byli muži značně vysocí a měli i přes 190 cm s odpovídající spíše atletickou stavbou těla. Ženy byly podstatně menší, jejich výška se pohybovala mezi 175 cm a 155 cm, většinou však byly mnohem robustnější než muži a mohly vážit i 70 a více kilogramů. Později se výška mužů zmenšovala a také se snižovaly pohlavní rozdíly, ženy byly menší a gracilnější než muži. Moderní formy //Homo sapiens// se poprvé objevily asi před 160 000 lety v Africe a asi před 100 000 lety také v Palestině. Anatomicky moderní člověk (dříve kromaňonec) měl lebku, zuby i stavbu těla a končetin velmi podobné dnešnímu modernímu člověku, byl vysoký a nepříliš robustní. Asijské populace anatomicky moderního člověka kolonizovaly asi před 70 000–60 000 lety Novou Guineu a o něco později také Austrálii a Tasmánii. Osídlení Evropy neznamenalo pouze přítomnost nové biologické formy člověka, ale i prudký rozvoj technologie kamenných čepelových industrií a nových typů nástrojů, výraznou změnu způsobu života a také rozvoj nových technologií (například zhotovování sofistikovaných kostěných nástrojů, oděvů a jejich zdobení, broušení kamene, výroba keramiky a textilu) a umění (malby, rytiny, skulptury, hudební nástroje aj.). Důležité byly také nové adaptace ekologické, například strategie lovu a další nové způsoby získávání a uchovávání potravy a pro tyto účely vyvinuté nástroje. Jedním z významných rysů byla výroba mistrovsky zpracovaných nástrojů s bohatým zdobením, například vrhačů oštěpů, tedy jejich individualizace na základě estetických kritérií (což lze považovat za počátek užitého umění). Rozvoj člověka v Evropě a západní Asii předznamenal také kolonizaci ostatních částí světa, nejprve mírného a arktického pásu Asie a později i kolonizaci Ameriky a dalších regionů světa.# **kmenová buňka**, nediferencovaná buňka, z níž teprve dalším dělením a diferenciací vznikají zralé buňky, které mohou plnit určitou funkci. Kmenových buněk se využívá v terapii, zejména pro regeneraci poškozených tkání.