Carrarský mramor# na její pomník# obstaral sám Amor.# $ # Zasáhl ji totiž šípem,# který zázračně# pronikl G-bodem.# $ # Zakázku svěřil Berninimu,# jenž ve Vidění sv. Terezie prokázal# díky svému sochařskému umu:# $ # Že žena,# ač svatořečena,# je… žena.# $ # Vysvětlivky# **Bernini**, Giovanni Lorenzo (7. 12. 1598, Neapol, Itálie – 28. 11. 1680, Řím, Itálie), italský sochař a architekt; jeden z tvůrců baroka. V sochařských dílech dosáhl dramatického až mystického výrazu (například sousoší //Vidění sv. Terezie//, 1645–1652, carrarský mramor, výška 350 cm) a dospěl k dokonalému sepětí architektury se sochařstvím.# **G-bod** (Gräfenbergův bod), oblast přední stěny ženské pochvy, v místě nejbližšího kontaktu pochvy a močové trubice. Drážděním této erotogenní zóny má docházet k výraznému sexuálnímu vzrušení a silnému orgasmu. S koncepcí G-bodu se však neztotožňuje celá odborná komunita. Bod byl nazván podle německého lékaře a vědce Ernsta Gräfenberga (1881–1957), který se zabýval studiem anatomie a fyziologie ženského pohlavního ústrojí.# **Terezie z Ávily** (zvaná též od Ježíše, Terezie Ježíšova, Teresa de Jesús, 28. 3. 1515, Ávila, Španělsko – 4. 10. 1582, Alba de Tormes, Španělsko), španělská mystička a náboženská spisovatelka; v roce 1622 svatořečena. Reformátorka řádu karmelitánů (bosí karmelitáni). Její mystika je realistická a vyznačuje se osobním vroucím vztahem ke Kristu. S neobyčejnou upřímností a půvabem vypráví o svém životě a vztahu k Bohu v díle //La vida// (Život, před rokem 1567) i ve více než čtyřech stech zachovaných dopisech; jejím hlavním dílem je básnický extatický spis //El castillo interior// (Hrad v nitru, před rokem 1577), kde vypovídá o postupném splývání duše s Bohem; po umělecké stránce jeden z vrcholů mystické literatury. Terezie například líčí, jak ji anděl „do hloubi těla probodl“ dlouhým zlatým oštěpem s ohnivým hrotem. „Když jej vytahoval, myslila jsem, že mně vyrve vnitřnosti, ale když mě opustil, hořela jsem žhavým ohněm lásky k Bohu. Bolest byla tak silná, že jsem často musela sténat, a sladkost této bolesti byla tak nevýslovně veliká, že si nikdo nemůže přát o ni přijít.“ Jak může být takové splynutí s Bohem blízké sexuálnímu a erotickému vytržení, ukazuje sochařské dílo Giovanniho Lorenza Berniniho //Vidění sv. Terezie// (1645–1652) v kostele Santa Maria della Vittoria v Římě.