Mnohý gymnazista, byť gymnasta,# strne u maturity jak gymnosofista.# $ # Asi se stydí, že ač zahalen# byl svým cvičitelem odhalen,# že se věnoval gynofilii# a zanedbal bibliofilii…# $ # Vysvětlivky# **bibliofilie** (z řečtiny: //biblion//, „kniha“ a //fília//, „láska, náklonnost, obliba, přátelství“), 1. láska ke knihám; 2. krásná kniha (či tisk), dokonale upravená knižním grafikem, dokonale vytištěná vhodným písmem na kvalitním papíře, popřípadě svázaná v umělecké vazbě. Často bývá ilustrována původní grafikou. Její náklad je nízký, zpravidla do dvou či tří set exemplářů, které bývají číslovány. # **gymnasion** (v antickém Řecku označení prostoru, v němž se vzdělávali mladí muži – zejména tělesně [//gymnós//, „nahý“ – cvičilo se bez oděvu], ale i duševně), 1. architektonický komplex sloužící v antickém Řecku k tělesnému cvičení a ke vzdělávání. V Řecku původně cvičná a bojová zařízení k tělesné a předvojenské výchově mládeže, později, po zrušení všeobecné branné povinnosti (asi 400 př. n. l.), místa pro hudební, respektive duchovní vzdělávání. Gymnasia byla zřizována státem ve větších městech, ústřední cvičiště obklopovalo sloupořadí a místnosti pro sportovní a kulturní účely, přednášeli zde filozofové a rétoři, recitovali básníci, byly zde umístěny školy (odtud dnešní gymnázium); 2. v novověku vyšší vzdělávací zařízení, zaváděná od 19. století.# **gymnasta**, sportovec pěstující gymnastiku.# **gymnastika** (z řeckého //gymnastiké [téchnē]//, „[umění] tělesného cvičení od //gymnastés//, „cvičitel“ od //gymnazō//, „cvičím [nahý]“ k //gymnós//, „nahý“), 1. forma tělesné výchovy využívající různých způsobů cvičení pro všestranný tělesný rozvoj a též pro průpravu k určitým sportovním odvětvím; 2. tělesná cvičení jako sportovní odvětví.# **gymnazista**, žák, student gymnázia.# **gymnázium** (přes středolatinské //gymnasium// z řeckého //gymnásion//, „cvičiště, škola“, původně otevřené prostranství, kde řečtí mladíci prováděli tělesná cvičení), 1. výběrová střední škola, obvykle pro přípravu k dalšímu studiu, zpravidla univerzitnímu; 2. budova této školy.# **gymnosofisté** (z řečtiny: //gymnós//, „nahý, obnažený, vztahující se k tělesnému tréninku“, protože v Řecku atleti cvičili neoděni [a natírali si tělo olejem] a //sofistés//, „učitel moudrosti, praktický filozof“), 1. pojmenování, jímž staří Řekové označovali indické svaté muže, kajícníky a myslitele odmítající oděv a pěstující odříkavý způsob života, přeneseně i provádějící specifické cvičební praktiky k trénování ducha i těla. První literární zmínky o „nahých sofistech“ //(gymnoi oi sofistai)// proslulých moudrostí a sebeovládáním pocházejí z doby tažení Alexandra Velikého do Baktrie a Indie (330–325 př. n. l.). Jeden z účastníků výpravy – Onésikritos (asi 360–290 př. n. l.), filozof ze školy kynika Diogena ze Synópy, navštívil na Alexandrův příkaz skupinu asketů usazených nedaleko Takšašily (Taxily). Zaznamenal, že po celý den nehnutě stáli, seděli či leželi v prudkém slunečnímu žáru a teprve k večeru se vraceli do města, aby si vyprosili potravu. Z popisu Onésikritova setkání s těmito mudrci vyplývá, že v jejich názorech nalezl řadu podobností s kynickou filozofií; 2. eufemistické pojmenování, jímž se britští a američtí naturisté (nudisté) na počátku 20. století snažili vyhnout nepřátelským reakcím pruderně smýšlejících spoluobčanů. Gymnosofií (či gymnosofismem) nazývali myšlenkový směr, který kult nahého lidského těla považoval za návrat k přirozenému stavu věcí a za prostředek povznesení společnosti. V Británii působily //English Gymnosophist Society// (1905) a //English Gymnosophical Society// (1922), později přejmenovaná na //New Gymnosophy Society// (1926), ve Spojených státech amerických zhruba ve stejné době //American Gymnosophical Association//.# **gynofilie** (z řečtiny: //gyné//, „žena“ a //fília//, „láska, náklonnost, obliba, přátelství“), přepjatá náklonnost a obliba žen (u mužského jedince).