Já, já, já, žena, jsem středobodem veškerého dění.# Když přimhouřím oko, mužům se krev vzpění.# Nežebrám o přízeň, jak účastnice soudu Paridova,# vagina – to je má zbraň staronová!# Jen odhadnout ten správný okamžik# a muž padá na kolena jak zralý fík.# $ # Vysvětlivky# **gynocentrismus** (z řečtiny: //gyné//, „žena“ a z latiny: centrum, „střed, středový bod; jádro; ústředí“, doslova „ženskostřednost“), směr feministické teorie, který vznikl ve 2. polovině 70. let 20. století a rozvíjel se zvláště ve filozofii, v sociologii a politologii na základě morálně-politického, ekologického a pacifistického zázemí. Naproti feminismu, který vychází z všeobecné rovnosti všech lidí a dožaduje se univerzálního zrovnoprávnění, klade gynocentrismus důraz na pozitivní rozdílnost mužů a žen. Takzvaně specificky ženské vlastnosti (mírumilovnost, kooperativnost, starostlivost, vztah k přírodě) byly podle stoupenců/stoupenkyň gynocentrismu potlačeny patriarchální kulturou a jsou nadále potlačovány i soudobým feminismem, který přejímá patriarchální obecnou definici člověka. Gynocentrismus prosazuje diferenci a z ní plynoucí rozdíly v hodnotových představách a etických normách. Představitelkami gynocentrismu jsou například Carol Gilliganová (narozena 1936), Nancy Hartsocková (narozena 1943) či Elaine Showalterová (narozena 1941).# **Paridův soud**, Paris byl synem trójského krále Priama a jeho manželky Hekaby; v důsledku toho, že jeho narození bylo provázeno snem o zkáze Tróje, který se zdál jeho matce, byl pohozen na hoře Ídě. Tam ho vychovali pastýři, a protože je v dospělosti chránil svou silou, dali mu jméno Aléxandros („Ochránce mužů“). Na Ídě Parida našel Hermés a pověřil ho rozhodnutím sporu o nejkrásnější bohyni. Jablko jako symbol vítězství přisoudil Paris Afrodítě, protože mu slíbila nejkrásnější z žen. Po návratu do Tróje ho poznala jeho sestra věštkyně Kassandra. Poté následoval únos Heleny a trójská válka. Paris byl jako její původce nenáviděn na obou stranách. Nebyl příliš statečný a vyhnul se souboji s Meneláem. S Apollónovou pomocí se mu podařilo zasáhnout do paty jinak nezranitelného Achillea. Parida brzy nato zasáhl otrávený šíp lučištníka Filoktéta a smrtelně ho zranil.