V ještě nedokončené pevnosti Masada# přivítali vzácného přítele Izraele,# syrského prezidenta Háfize al-Asada.# $ # Sám veliký Herodes Veliký mu vyšel v ústrety,# následovalo objetí, šepot a polibky rety na rety.# $ # Pak, pod granátovníkem, v rozkvetlém sadu,# z podnětu k judaismu konvertujícího Asada,# se tajně domluvili na založení Mosadu…# $ # Vysvětlivky# **al-Asad**, Háfiz** **(6. 10. 1930, Kardava, Sýrie – 10. 6. 2000, Damašek, Sýrie), syrský státník, politik a generál, čelný představitel arabské protiizraelské koalice; od roku 1971 až do své smrti v červnu 2000 syrský prezident. Ve svých rukou soustředil takřka veškerou moc a do vedení státu dosadil elitu, vedenou jeho příbuznými a příslušníky islámské ší’itské sekty alavitů. Za jeho vlády vznikl v Sýrii kult osobnosti prezidenta, manifestovaný všudypřítomnými obrazy a sochami. Po jeho smrti ho ve funkci prezidenta vystřídal syn Bašár al-Asad (narozen 1965).# **Herodes Veliký** (též Herodes I. Ukrutný, kolem 73 př. n. l. – 4 př. n. l.), vojevůdce a státník, od roku 40 př. n. l. jmenován římským senátem králem Judska (latinsky Judea, běžný název pro Palestinu té doby); spojenec Říma proti Parthům. Jako Idumejec svůj nárok na židovský trůn legitimizoval sňatkem s hasmoneovskou princeznou Mariamné (byla to jeho druhá žena), kterou později dal i se syny zavraždit. V biblickém podání je negativní postavou (přisuzuje se mu vyvraždění betlémských novorozenců), ale ve své době byl jedním z nejvýznamnějších panovníků ve Středomoří. Proslul i velkolepými stavitelskými činy: přístav Caesarea Maritima, Jeskyně patriarchů, pevnost Masada, přestavba jeruzalémského chrámového komplexu a královského paláce aj. V roce 2007 byla objevena jeho hrobka v pouštní pevnosti Herodeon (jižně od Jeruzaléma).# **Masada** (název odvozen z hebrejského slova //mecuda//, „pevnost“), izraelská pevnost na vrcholu izolovaného skalního útesu ve východním okraji Judské pouště, nedaleko Mrtvého moře; byla postavena v době vlády Heroda Velikého v letech 37–30 př. n. l. Útes, na němž se pevnost nachází, je na východní straně vysoký 450 metrů, na západní straně 100 metrů; na vrcholu útesu se rozkládá plošina o rozměrech 600x300 metrů. Plošina byla opevněna hradbami s věžemi o celkové délce 1 400 metrů a tloušťce 4 metry. V pevnosti byly obytné budovy, zásobárny, cisterny, kasárny, zbrojírny i políčka a zahrady k zajištění obživy v případě dlouhotrvajícího obležení. Během první židovské války (66–73/74 n. l.) se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům. V roce 2001 byla Masada zapsána jako významná památka do Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.# **Mosad** (hebrejsky: //ha-Mosad le-modi’in u-le-tafkidim mejuchadim//, „Institut pro výzvědné a zvláštní operace“), zpravodajská služba Státu Izrael; zabývá se shromažďováním informací, plánováním a prováděním zvláštních operací mimo území Izraele a koordinací všech aktivit izraelských zpravodajských služeb v zahraničí. Mosad jako motto užívá naučení z //Přísloví// (hebrejsky: //Mišle Šelomo//, latinsky: //Proverbia//), hebrejské poetické knihy, náležející k didaktické a mudroslovné literatuře, součásti Starého zákona: „Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana“ (Přísloví 11, 14).