Už mu nezabíral ani morfin,# tady, v rumunské Bukurešti!# V Římě byl po užití ihned in,# zde mu z něho jen hlava třeští!# $ # Zůstane List šestnáctý pro Helenu nedopsán?# Byl by pro literární historiky navždy odepsán!# $ # Jen chvilku váhal,# pak se odhodlal…# $ # Píchl si heroin,# aby přivábil inspiraci# k Listům heroin.# $ # Vzápětí pookřál – byl proměněný,# navíc se mu zjevily tři krásné ženy# a čtvrtá jako bonus – v podobě Heleny:# $ # „Tak byly vítězství chtivé, že v zápalu dychtila každá# získat mě ohromným darem, aby tak dostala hlas.# Héra mi slíbila vládu a udatnost nabídla Pallas;# přemýšlím, mám-li si vybrat statečnou duši či moc.# Afrodíté se usmála sladce a praví: ,Buď pevný,# Ovidie, pohrdni dary, v kterých je starost a strach!# Já ti chci darovat lásku, a rozenka překrásné Lédy,# krásnější ještě než matka, spočine v náruči tvé!‘“# $ # Vysvětlivky# **Helena**, dcera Dia a Lédy, manželka spartského krále Meneláa, nejkrásnější ze smrtelných žen, kterou slíbila Paridovi Afrodíté za to, že ji uznal jako nejkrásnější bohyni. Její únos se stal v řecké tradici záminkou k trójské válce. Po jejím skončení se spolu s Meneláem přes Egypt vrátila do Sparty.# **heroin** (diacetylmorfin), syntetická droga, nejsilněji působící narkotikum; získává se acetylací morfinu, kterému se účinkem podobá. Poprvé byl syntetizován v roce 1874; název je odvozen od obchodního pojmenování Heroisch, který pro svůj produkt, prodávaný jako lék, použila v roce 1898 německá firma Bayer. Ve formě bílého prášku se heroin aplikuje injekčně (v roztoku nitrožilně i intramuskulárně) nebo se šňupe; hnědý heroin se kouří nebo se vdechují jeho výpary při zahřívání. U heroinu snadno dochází k smrtelnému předávkování. Do mozku proniká po intravenózní aplikaci velmi rychle a působí prudčeji než morfin, účinek je ale o něco kratší. Heroinismus je nejtěžší forma psychické a fyzické závislosti; k stabilizaci závislých je využívána substituční léčba methadonem. Do Evropy se heroin dostává z Turecka, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Nepálu, Bangladéše, Myanmarského svazu (dřívější Barma), Thajska, Laosu a dalších zemí jihovýchodní Asie; do Severní Ameriky pak také z Mexika. # **morfin** (morfium, podle řeckého boha snů Morfea), nejúčinnější přirozené narkotikum obsažené v máku setém //(Papaver somniferum)//. Morfin byl poprvé z opia izolován v roce 1816. Záhy byl medicínsky využíván jako prakticky univerzální lék, především však jako mocné anestetikum. Návykové a abstinenční příznaky popsal poprvé americký lékař Robert Bartholow (1831–1904) v roce 1869. Vyvolává silnou psychickou a fyzickou závislost. Dnes jej mezi narkomany nahrazuje heroin, který se z něj acetylací vyrábí. V lékařství se morfin (morfium) používá k tišení bolesti zejména při pokročilých fázích nádorových onemocnění. # **Ovidius**, Publius O. Naso (20. 3. 43 př. n. l., Sulmo, Itálie – 17 nebo 18 n. l., Tomis [dnešní Constanţa], Rumunsko), nejslavnější římský básník. Pocházel z bohaté rodiny, takže se ho netýkaly materiální starosti a mohl se věnovat svým zálibám. V Římě využil své nezávislosti nejen ke studiu, ale také k poznání římské společnosti a jejího života. Byl stržen radovánkami a požitkářstvím zlaté mládeže, která se více než o morální obrodu starala o svou zábavu a milostné pletky. Zanedlouho se Ovidius svými erotickými básněmi stal hlasatelem tohoto bezstarostného životního stylu, proti němuž císař Augustus bojoval příliš přísnými, a proto málo účinnými zákony o manželství. Ty Ovidius naplnil třikrát a teprve s poslední ženou, jež pocházela z kruhů blízkých císařskému dvoru, zakotvil v trvalém svazku. První sbírka //Amores// (Lásky) obsahuje elegie s mladistvým erotickým nábojem, místy ještě inspirované helénistickou poezií, ale také báseň o nesmrtelnosti básníků. Milostný obsah mají i //Heroides// (Listy heroin), smyšlené listy mytických hrdinek a hrdinů jejich protějškům. Ovidius zde rozvíjí znalost ženské psychologie, ale i množství mytologických vědomostí, jež provázelo tradiční římské vzdělání. Ovidiova erotická poezie vrcholí těsně před změnou letopočtu, kdy jako čtyřicetiletý vydal přitažlivou, ale i kontroverzní básnickou sbírku //Ars amatoria// (Umění milovat) a poté i //Remedia amoris// (Léky proti lásce či Léky na mor Amora) – příručky, jak získat a pěstovat lásku a jak se z ní vyléčit. Na vrcholu svých životních i tvůrčích sil se obrátil k obsahově vážnějšímu a umělecky cennému dílu, které mu zajistilo nesmrtelnou slávu: jsou jím //Metamorphoses// (Proměny), příběhy, jež spojuje téma týkající se řecké mytologie i událostí z římských dějin. //Fasti// (Kalendář), básnickou skladbu zasvěcenou popisu kultovních svátků a náboženských slavností naplňujících oficiální průběh římského roku, však již Ovidius nestihl dokončit, protože roku 8 n. l. byl z Říma vypovězen do odlehlé Tomidy v dnešním Rumunsku. Co bylo důvodem? Ovidius sám naznačuje, že „carmen et error“ – „báseň a omyl“. Vzhledem k tomu, že se tak stalo v době, kdy Augustus poslal do vyhnanství pro nemravné chování i svou vnučku, soudí se, že záminkou byla Ovidiova erotická tvorba, pro niž o dvacet let starší, suchopárný a churavějící císař nemohl mít náležité pochopení. Do Říma posílal své stesky v podobě básnických dopisů a elegií //Epistulae ex Ponto// (Listy z Pontu) a //Tristia //(Žalozpěvy). Naučil se jazyk Getů (některých thráckých kmenů), takže i v něm byl schopen psát verše. Velmi obtížně však snášel odloučení od Říma a nehostinné prostředí kraje, kde musel strávit posledních deset let života.