Opat Bernard z Clairvaux na to přišel:# Ex humo homo – člověk z humusu vzešel,# v humus se zas promění – sklízí, jak zasel.# $ # „Ex humo homo,“ říkával Bernard z Clairvaux rád# a zavedl cisterciákům do života přísnější řád.# Zorganizoval i nejednu křižáckou výpravu,# neb z církevní politiky měl tu nejlepší průpravu.# $ # Jeho jméno neutrpělo žádnou pohanu,# i když v humus proměnil stovky pohanů.# $ # Vysvětlivky# **Bernard z Clairvaux** (1090, Fontains u Dijonu, Francie – 21. 8. 1153, Clairvaux, Francie), cisterciácký mnich a opat kláštera v Clairvaux, roku 1174 prohlášen za svatého. Pocházel z nižší šlechtické rodiny, ale již v mladém věku se rozhodl připojit se k obrodným proudům usilujícím o očistu klášterního života. Spolu s družinou svých příbuzných a přátel se proto přidal k nevelké komunitě mnichů kláštera v Cîteaux, založeného roku 1098 Robertem z Molesme. Původně malá skupina se postupně rozrůstala, takže se Bernard rozhodl roku 1115 založit nové opatství na pozemku darovaném Hugem de Champagne v zalesněném a málo přístupném údolí na přítoku řeky Aube, kterému mniši dali název Clairvaux (latinsky: //Clara vallis//, česky: Údolí světla). Nově vzniklý klášter získával pod Bernardovým vedením i díky jeho rostoucímu věhlasu na významu, kterým záhy předčil i Cîteaux, jemuž oficiálně podléhal. Bernard byl charizmatickou osobností a především vynikajícím řečníkem a kazatelem. Kromě boje za čistotu církve svůj život zasvětil šíření kultu Panny Marie. Přestože toužil po životě v chudobě a ústraní, stal se i velmi vlivnou postavou na mezinárodním poli. Jeho vliv byl patrný například na koncilu v Troyes v roce 1129, kde sehrál ústřední roli při všeobecném uznání templářského řádu a sestavení řádových pravidel (původně 73 klauzulí; během existence řádu se pak tento počet zvýšil přibližně desetkrát), Bernard kritizoval benediktinské kláštery pro jejich přepych a rozmařilý způsob života mnichů, byl také odpůrcem vznikající scholastiky. Svými argumenty poskytl teoretickou základnu opravňující použití násilí při šíření víry a sám se zasloužil o vyhlášení druhé křížové výpravy roku 1145, na druhé straně však aktivně vystupoval proti masovým pogromům na židovské obyvatelstvo. Působil také jako prostředník v četných diplomatických sporech a během papežského schizmatu v letech 1130–1138 svým vlivem dosáhl uznání Innocence II. za papeže a exkomunikování jeho konkurenta Anakléta II. Díky jeho věhlasu se cisterciácký řád rozrůstal (jen v letech 1130–1145 vzniklo 93 nových klášterů); jedním z vrcholů bylo zvolení opata z Aquae Silviae nedaleko Říma, původně člena clairvauxského opatství, papežem (Eugen III.). Tato volba (1145) byla všeobecně chápána jako Bernardův triumf.# **Ex humo homo** (z latiny), Člověk vzešel z hlíny (výrok Bernarda z Clairvaux).# **humus** (z latiny: //humus//, „země, prsť“; srov. též příbuzné slovo //homo//, „člověk“, vlastně „pozemšťan“), 1. úrodná prsť; 2. (slang) zašlá špína, nečistota; odpudivá zanedbanost apod.