„Jak jsi krásná, má milá, jak jsi krásná!# Tvůj zrak…# Tvé vlasy…# Tvé zuby…# … tvé rty# a ústa tvá…# tvá skráň…# … tvá šíj…# Tvá ňadra…# Vše na tobě je krásné, milá má,# a není poskvrny na tobě.“# $ # Verše z //Písně písní//# jsou stále živé,# neobrostly plísní…# $ # Jejich autor, prý sám král,# moudrý Šalomoun,# //Šír ha-širím// vyzpíval…# $ # Je možné, že správný šém# k básnění mu poskytl# jeho tisícihlavý harém!?# $ # Vysvětlivky# **Píseň písní** (hebrejsky: //Šír ha-širím//), jedna z knih //Starého zákona//; soubor hebrejské milostné poezie, určený zřejmě k svatebnímu rituálu (ve sledu erotických lyrických básní opěvují Milý a Milá vzájemně svou krásu, vůni, vášnivá objetí…: „Polož si mě na srdce jako pečeť, / jako pečeť na své rámě. / Vždyť silná jako smrt je láska“ [Pís 8,6]). Tradice připisuje autorství izraelskému králi Šalomounovi (vládl kolem let 961–922 př. n. l.), ve skutečnosti byla sestavena nejspíše až v 5. století př. n. l. ze starších pramenů, což ovšem Šalomounův podíl nevylučuje; v 1. století n. l. byla přijata do kánonu biblického na základě alegorického výkladu, že láskyplný vztah mezi „Milým“ a „Milou“ je vyjádřením lásky nikoli mezi mužem a ženou, nýbrž Hospodinovy lásky k jeho lidu; v //Novém zákoně// byl tento výklad upraven na vztah Ježíše Krista k církvi. //Píseň písní// byla do češtiny přeložena mnohokrát, o těchto překladech vyšla kniha: //Píseň písní: v českých překladech 15.–21. století// (Praha: Paseka, 2002) a na ilustracích se podíleli nebo jí byli inspirováni významní čeští malíři a sochaři (Olga Čechová, Josef Liesler, Zdeněk Macháček, Antonín Procházka aj.).