Ius primae noctis, právo první noci# – u staršího feudála následovalo# často i právo první pomoci.# $ # Šlo o pouhý obyčej, nikoli o výkon práva,# tvrdí antropolog Paolo Mantegazza,# jinak by jen stěží byla populace zdráva.# $ # Vysvětlivky# **Mantegazza**, Paolo (31. 10. 1831, Monza, Itálie – 28. 8. 1910, San Terenzo, Itálie), italský antropolog, neurolog, fyziolog a spisovatel; profesor antropologie ve Florencii, kde založil Antropologicko-etnografické muzeum. Intenzivně se zabýval zejména antropologií sexuality. Z díla: //Fisiologia del piacere// (1854, česky: //Physiologie krásna//. Praha: I. L. Kober, 1892), //Fisiologia della donna// (1893, česky: //Physiologie ženy//. Praha: I. L. Kober, 1894), //Gli amori degli uomini: Saggio di una etnologia// //delľamore// (1886, česky: //O láskách lidských: Pokus ethnologie lásky//. Praha: I. L. Kober 1894).# **právo první noci** (latinsky: //ius primae noctis//), domnělé právo feudálů ve středověku na panenství dcer svých poddaných, které mohlo být uskutečněno u příležitosti svatební noci nevěsty. Je však otázka, zda takové právo skutečně existovalo. Původ domněnky o reálné existenci práva první noci se hledá v díle řeckého historika Hérodota (asi 485 př. n. l. – asi 425 př. n. l.), který je zmínil u některých libyjských etnik. Dále je v roce 1556 uvedl francouzský právník a spisovatel Jean Papon (1505 nebo 1507–1590) jako sociální kritiku. Poté co právo první noci ve svém díle //Essai sur les mœurs et ľesprit des Nations// (Pojednání o mravech a duchu národů, 1756) akceptoval Voltaire (1694–1778) jako historickou skutečnost, uplatnilo se jako téma zejména v satirických románech, komediích nebo operách (například v Mozartově //Figarově svatbě//, 1786). Italský antropolog Paolo Mantegazza se však přiklonil k názoru, že nešlo o zákon, nýbrž o pouhý obyčej.