Týrská Jezábel se nikoho a ničeho nebála,# co viděla, chtěla a všeho dosáhla,# kolem prstu si omotala i samotného Baala.# $ # Namísto zbožnosti a Hospodina chvály# organizovala slavnosti a velkolepé bály.# $ # Izraelského krále Achaba zpracovala,# aby ustavil Nábota Jizraelského baalem tance,# a pak Nábota k smrti utancovala.# $ # Troufla si dokonce i na Hospodina,# ani tehdy ještě neudeřila její hodina.# $ # Až prorok Elijáš past nastražil# a povstalec Jehú# achabovskou dynastii vyvraždil.# $ # Vysvětlivky# **Baal**, semitský termín, původně užívaný v obecném významu „vlastník“, potom i „pán“ a „manžel“. Ve starší době to bylo především označení místního bůžka, vlastníka posvátného místa (hory, pramene, brodu, božiště atd.). Mohlo jít i o funkci, známe baala – vlastníka či ručitele smlouvy (//baal berít//, Sd 8,33; 9,4), či baala tance (//baal marqód// z Der el-Kalcá u Bejrútu). Později se stal stálým titulem a nakonec i běžným označením západosemitského boha deště a bouře Hadada (Iškur). Kolem roku 1500 př. n. l. získal Baal jako typické božstvo vegetace, dárce deště, plodnosti a života vůbec ústřední místo v kanaánském i foinickém panteonu. Baal dostával čestné tituly, například //alijn baal//, „silný, mocný, vítězný Baal“, nebo //zebul baal ars//, „(jeho) Výsost vlastník (celé) země“ atd. Rozlišují se různí Baalové jako Baal Samém, „vlastník nebes“, nebo Baal Safón, „vlastník (hory) Safón“ ležící na sever od Ugaritu (//safón//, „sever“), na níž ležela proslavená Baalova svatyně. Safónský Baal, ztotožňovaný s řeckým Týfónem, byl hlavním bohem ugaritského panteonu, ale jeho uctívání bylo rozšířeno po celém Předním východě. Velkou úctu měl zřejmě v předizraelské Palestině mezi tamními zemědělci. Dlouho tu přetrvávala, jak dokazuje například zápas proroka Elijáše (l Kr 17–2 Kr 2) a jeho žáka Elíši s baalismem (2 Kr 2–8), který podporoval král Achab a jmenovitě jeho žena, foinická princezna Jezábel. Některá osobní jména ve Starém zákoně, tvořená se složkou //baal// ukazují, že byly v Izraeli i synkretické proudy, které se snažily propojit baalismus s jahvismem.# **Jezábel**, hebrejsky Izebel, snad stažením z původnějšího //abi-zebel// či //achi-zebel//, „mým otcem (či bratrem) je (jeho) Výsost“ //(zebel)//, což byl titul boha Baala. Nositelka jména byla dcerou týrského krále Etbaala (l Kr 16,31) a manželkou izraelského krále Achaba. Podporovala Baalův kult v izraelském království a patrně podnítila zřízení posvátného kultu //(ašera)// a Baalova chrámu v Samaří. Podle l Kr 21 navedla Achaba k justiční vraždě na Nábotovi Jizraelském a pronásledovala proroky Hospodinovy (l Kr 19,1; 18,13). Proti ní i proti jejímu manželovi vystoupil prorok Elijáš (l Kr 21,23), z jehož podnětu povstal král Jehú a achabovskou dynastii vyvraždil. V pozdější tradici se stala příkladem svůdkyně k modlářství (Zj 2, 20).