Žádáte, milé ženy, drazí páni,# rady pro dokonalé milování?# Nezoufejte, káma i kámašástra# jsou v mé Kámasútře stále k mání.# $ # Vysvětlivky# **kámašástra** (ze sanskrtu: //káma//, „žádost, touha, rozkoš, potěšení“ [v širším slova smyslu označuje jakýkoli smyslový požitek, v užším rozkoš ze sexuálního spojení] a //šástra//, „nauka, učebnice“), staroindická nauka o tělesné lásce, sexu, umění milovat, erotice. Jako vědní disciplína se rozvíjela souběžně a v úzké souvislosti s naukou o světském prospěchu //(artha)//, jehož dosahování spolu s uspokojováním tělesných žádostí //(káma)// tvořilo dva ze tří (později čtyř) základních životních cílů hinduisty //(tri-, čaturvarga)//. Nejstarší dochovanou památkou poměrně rozsáhlé kámašástrové literatury je Vátsjájanova //Kámasútra//, z pozdějších učených pojednání //(šástra)// zasluhují pozornost zejména //Ratirahasja// (Tajnosti lásky), kterou sepsal někdy v 12.–13. století mudrc Kókkóka, Džajadévova stručná veršovaná příručka //Ratimaňdžarí// (Kytka veršů o lásce), zhruba ze stejné doby, anebo //Anangaranga //(Herna boha lásky) dvorského básníka Kaljánamally z 16. století.# **Vátsjájana**, Mallanága (činný někdy v období 3.–5. století), indický mudrc; autor příručky //Kámášástra// (do češtiny název překládán jako //Kámasútra aneb poučení o rozkoši//), obsahující návody, jak dosáhnout dokonalosti v sexuálním a erotickém životě. Podle Vátsjájany je milostná rozkoš pro stav těla stejně důležitá jako potrava, uspokojování pohlavního pudu stejně podstatné jako cesta morálky a ctnosti, již nám ukládá posvátný řád //(dharma)//, anebo snaha o dosažení hmotného prospěchu a blahobytu. Personifikací sexuální touhy se stal hinduistický bůh Káma, zpodobovaný jako mladík, jenž létá na papoušku a z luku z cukrové třtiny střílí květinové šípy vzbuzující milostný cit. Šiva, jehož svou střelou vyrušil z rozjímání, jej pohledem spálil na popel; od té doby přežívá jen jako mentální obraz a nese jméno Ananga („Beztělý“). Coby ztělesnění milostného zápalu je též považován za jednu z forem ohně, jejíž protipól tvoří žár vyvolávaný při asketických praktikách //(tapas)//. S tím souvisí i jeho pověst pokušitele a nepřítele asketů; takový je i jeho buddhistický protějšek, bůh zmaru a pán světa chtíče //(kámalóka)// Mára.