Hrej si! – tu máš kohouta!# Než kohout, vůz i husárek# bouch, bác! letí do kouta.# $ # Erbenův kohout# se ocitl out,# nefungoval mu oud.# $ # Kdeže, fungoval, byla to finta,# jak od Ibsenova Peera Gynta.# Překabátil Erbena, Coolidge i Geertze:# $ # Šetřil síly!# $ # Pořádně to rozbalí# až v kohoutích zápasech# na Ostrově bohů, na Bali.# $ # Nandá to tam všem,# bude šampionem!# $ # Vysvětlivky# **Coolidgeův efekt **[biologie, psychologie], zachování nebo obnova vysoké sexuální aktivity samců v důsledku kontaktu s neznámými receptivními samicemi. Tento jev je vysvětlován zvýšením hladiny hormonu dopaminu a jeho vlivem na limbický systém. V omezenější míře byl prokázán i u samic. Coolidgeův efekt souvisí i s jevem, kdy opakované prohlížení stejných pornografických obrázků postupně ztrácí svůj účinek; může také vysvětlit, proč pornoherci často používají služeb speciálních dívek, které je „připravují“ na záběr. Na rozdíl od jiných biologických jevů nebyl tento efekt pojmenován po svém objeviteli, ale po americkém prezidentovi Calvinu Coolidgeovi (1872–1933). Traduje se, že když jednou navštívil se svou manželkou jistou drůbeží farmu, udivilo první dámu množství na farmě vyprodukovaných oplozených vajec. Když se farmáře zeptala, jak toho dosáhl s tak malým počtem kohoutů, dostalo se jí odpovědi, že každý z nich kopuluje mnohokrát denně. Na to první dáma řekla významně nahlas: „Asi byste se o tom měl zmínit panu Coolidgeovi.“ Prezident reagoval otázkou, zda každý kohout opakovaně kopuluje se stejnou slepicí. Když se od farmáře dozvěděl, že pokaždé jde o jinou slípku, suše nahlas odvětil: „Asi byste se o tom měl zmínit paní Coolidgeové!“# **Geertz**, Clifford James (23. 8. 1926, San Francisco, USA – 30. 10. 2006, Philadelphia, Pennsylvania, USA), americký antropolog; jeden z nejvýznamnějších představitelů symbolické antropologie. Podle Geertze se lidské činy řídí symboly a kultura je „systémem předávaných představ vyjádřených symbolickými formami, jejichž prostřednictvím lidé komunikují, uchovávají a rozvíjejí své poznání o světě a o svém přístupu k němu“. Člověka považuje za tvora ve své existenci zcela odkázaného na symboly, jichž je sám tvůrcem. Úlohou kultury je podle něho dávat světu význam a činit jej srozumitelným. Role antropologa pak spočívá ve snaze interpretovat ústřední symboly každé kultury, a tak ji představit v její smysluplnosti.# **kohoutí zápasy**, téma antropologických výzkumů amerického kulturního antropologa Clifforda Geertze, který se interpretací této soutěživé a hazardní hry pokusil odhalit a popsat typické rysy balijské kultury. Jeho slavná studie //Deep Play: Notes on the Balinese Cockfight// (Zákeřná hra: Poznámky ke kohoutím zápasům na Bali, 1972), zahrnutá ve sborníku článků //The Interpretation of Cultures// (Interpretace kultur, 1973, česky 2000) je dnes považována za klasickou ukázku přístupů rozvíjených v rámci symbolické antropologie. Podle Geertze jsou kohouti na indonéském ostrově Bali symbolem mužnosti a osobnostních kvalit jejich majitelů. Současně symbolizují opak člověka – zvíře, avšak tento kontrast Balijci nepřeceňují. Skutečnost, že se balijský muž identifikuje s kohoutem, souvisí také s jeho ztotožněním s tím, čeho se nejvíc obává, ale čím je současně fascinován a přitahován – s temnými silami. Symbolická souvislost kohoutů a kohoutích zápasů s těmito silami je evidentní. Kohoutí zápas je chápán jako krvavá oběť démonům. Proto se před každým zápasem provádějí rituály a zpívají tradiční písně. Balijci vztahují kohoutí zápasy ke všem nepříjemným záležitostem. Jejich prostřednictvím reagují na nepřízeň přírody, sopečné erupce, špatnou úrodu nebo choroby. Účastníkům zápasů jde více o „hru natvrdo“, která je metakomunikací o tom, jak by věci mohly být. Hrou se přenášejí z normální reality do světa života a smrti, ve kterém je možné víc ztratit než získat. Podle Clifforda Geertze jsou kohoutí zápasy symbolickou odpovědí místních domorodců na agresi a soutěživost skrytou pod povrchem balijské kultury. Jejich prostřednictvím je možné legitimním způsobem vyjádřit zvířecí divokost, krvavé oběti, mužský narcisismus, rivalitu, prudké rozčilení, vášeň a hru o peníze. Balijec odhazuje v průběhu kohoutích zápasů svou každodenní uměřenost a klid, aby se nechal pohltit zběsilou posedlostí hry „na život a na smrt“ a poté odešel buď jako vítěz, nebo poražený.# **out** (z angličtiny), 1. vyloučen ze hry; 2. ven, venku, mimo apod.