Orgány EU pro pokračování své bohulibé mise# zvolily do čela jedné své komise# jako komisařku# Paní komisarku –# poprvé Češku a ženu (sic)# – Němcovou Boženu!# $ # Vysvětlivky# **komisař** (z latiny: //comissarius//, „pověřenec, zmocněnec; komisař“), 1. osoba určená k provádění zvláštních úkolů, zejména zastupující stát, státní správu při určitých úkonech. Komisaři a komise jsou pevnou součástí dějin už od starověku. Jejich úloha vzrůstala zvláště v přelomových údobích nebo v //represivních// režimech, kdy se mnohdy vyznačovala mimořádnou krutostí a bezprávím. Například za protičchinského povstání koncem 3. století př. n. l. v Číně působili na královském dvoře komisaři //čung čeng// (z čínštiny: „palácový napravovatel“) a //s’ kuo// („kontrolor nedostatků“) s represivním posláním; tito inkvizitoři často z malicherných důvodů a na základě neprokázaných obvinění přivedli na popraviště řadu schopných politiků, důstojníků a generálů. Podobnou krvavou roli hráli komisaři a komise při převratných událostech, jakými byly Velká francouzská revoluce (komisaři republiky organizující teror proti opozici i zcela nevinným) nebo Velká říjnová revoluce (Rada lidových komisařů – nejvyšší vládní orgán, který inicioval kruté represálie a prosadil popravy „nepřátel revoluce“ bez soudů). V dnešní době je „ostří“ činnosti komisařů, komisařek a komisí sice otupeno, zato se však v hojném počtu vyskytují takřka na všech úrovních společenského a politického života; 2. (dříve) stupeň úřední hodnosti ve veřejné správě (u vysokoškolsky vzdělaných státních úředníků) vyšší než koncipista; (u nás dříve) titul státního úředníka (i bez vysokoškolského vzdělání).# **komisařka**, 1. ke komisař; 2. (zastarale též) komisarka (obvykle žena komisaře).# **Paní komisarka**, název románu z roku 1923 o osvětovém působení spisovatelky Boženy Němcové (1820–1862) na Chodsku ve 40. letech 19. století (zde pobývala se svým manželem – habsburským úředníkem Josefem Němcem); jeho autorem je katolický kněz, spisovatel a básník Jindřich Šimon Baar (1869–1925).# **sic** (z latiny: //sic//, „takto, tak, takovým způsobem, na ten způsob“), 1. tak, takto – upozornění, že příslušný text je správně napsán; 2. hle, pohleď, všimni si – upozornění na důležitost některých pasáží textu.