Jedině apoštolové lidskopráví# prý odstraní všechna bezpráví,# oni náš svět spasí a napraví!# $ # Tak tedy, Pavle, Al Gore a Havle,# taste za SEBE na nás své š(Š)avle.# $ # Vysvětlivky# **apoštol** (z řečtiny: //apostolos//, „vyslanec“), 1. horlivý šiřitel, hlasatel nějakých idejí, učení apod.; 2. jeden z učedníků Ježíše Krista, jichž bylo dvanáct a měli šířit jeho učení. Byli to: Šimon, zvaný Petr, Ondřej, Jakub starší, Jan, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub mladší, Juda Tadeáš, Šimon a Jidáš, kterého nahradil Matěj. Mezi apoštoly bývá pro své zásluhy o šíření evangelia mezi pohany zařazován i sv. Pavel (Šavel), jemuž se říká apoštol národů. Později byl na Východě jako //isapostolos// (rovný apoštolům, třináctý apoštol) uctíván císař Konstantinus, který křesťanství pozvedl na úroveň státního náboženství; 3. hlasatel křesťanství vůbec, věrozvěst.# **lidská práva**, práva, která vyplývají z lidské přirozenosti a z principů humanity. Významový obsah těchto práv závisí na dějinném pojetí člověka, na kulturních, společensko-hospodářských a politických faktorech. Problematikou lidských práv se zabýval již Platón (427–347 př. n. l.). Propracování ideje lidských práv je ale svázáno především s novověkou liberální teorií přirozeného práva. Podle této koncepce se lidé rodí rovnoprávní a svobodní, mají právo na život a na majetek. Velkého rozkvětu těchto idejí bylo dosaženo v Nizozemsku a ve Francii v 17. a 18. století – Hugo Grotius (1583–1645) a Jean-Jacques Rousseau (1712–1778). Ve státech vznikající severoamerické Unie byla formulována v //United States Declaration of Independence// (Deklarace nezávislosti Spojených států, 1776). Rozlišování lidských práv pochází z pařížské Deklarace lidských a občanských práv z roku 1789. Práva lidská v užším slova smyslu jsou práva, která náležejí člověku nezávisle na jeho příslušnosti k určitému státu nebo národu (na rozdíl od práv občanských). Lidskými právy (v širším smyslu, tj. i občanskými) se zabývá Všeobecná deklarace lidských práv OSN z roku 1948, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, Mezinárodní pakt (OSN) o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt (OSN) o hospodářských, sociálních a kulturních právech (oba z roku 1966). Ačkoliv ochrana lidských práv a svobod patří dnes na deklaratorní rovině k všeobecně uznávaným politickým a právním zásadám, neznamená to, že samotný koncept lidských práv neprodukuje otázky a problémy v rovině teorie i praxe. Dnešní chápání lidských práv je ve své podstatě sekularizovaným extraktem křesťanské etiky, ale bez onoho Božského základu. Vůdčí myšlenkou je koncepce lidské důstojnosti, či „představa žití života hodného lidské bytosti“. Cena, kterou za tento manévr platíme, spočívá v nevyhnutelně liberálním, a tedy „západním“ charakteru takto definovaného konceptu lidských práv. Nejde přitom jen o reakci asijského světa či muslimských zemí, že jej sice přijímají, ale že ho budou naplňovat „po svém“, tedy s ohledem na kulturně specifické hodnoty a normy. Lze totiž legitimně pochybovat, zdali jsou lidská práva – realizovaná v praxi jejich zakotvením jakožto práv občanských, a tudíž legálně vynutitelných – konceptuálně separovatelná od širšího společenského kontextu, jenž jim dal vzniknout – tedy liberálně-demokratických režimů euroamerického Západu. Existující seznam lidských práv je dosti rozsáhlý na to, aby jeho efektivní vynucování například prostřednictvím ozbrojené (humanitární) intervence bylo prakticky nemožné – pokud ovšem (1) nebude ve všech státech světa zaveden režim liberální demokracie, či pokud nedojde k zásadním posunům v systému (více či méně) suverénních státních jednotek, případně pokud (2) nedojde ke zkrácení a upřesnění seznamu lidských práv. Navzdory mnoha proklamacím neexistuje shoda ani na obsahu zmiňovaných úmluv o lidských právech. Mnozí klasičtí liberálové například odmítají považovat sociální a ekonomická práva (tzv. 2. generace) za smysluplná, neboť na rozdíl od práv politických a občanských explicitně vyžadují pozitivní akci na straně držitelů závazků (jakožto korelátu k existenci těchto práv), a není úplně jasné, kdo je (nebo by měl být) v případě jejich porušování v různých místech planety zodpovědný za jejich ochranu či vynucení; návrhy možných řešení (a ospravedlnění) se pak objevují v teoriích globální spravedlnosti či globálního vládnutí. Snad ještě kontroverznějším tématem jsou „kulturní“ neboli skupinová lidská práva (tzv. 3. generace), už jen proto, že svou podstatou míří proti individualistické logice lidských práv jako takových. Ze všech výše uvedených důvodů je třeba mít na paměti komplikovaný charakter lidských práv: konceptu, který má přese všechna svá problematická místa mimořádnou morální i politickou sílu, a právě proto by se neměl stát nástrojem zaslepenosti, byť v dobré víře.# **lidskopráví** (český novotvar vytvořený v intencích díla puristy pátera Václava Mikuláše Kříže [1783–1872]), novodobé univerzální monoteistické náboženství (navazující na judaismus, křesťanství a islám) založené na adoraci hédonismu a konzumerismu vztažených k individuu s jeho „nedotknutelnými právy a svobodami“; individuum je samo sobě Bohem i modlou, zatímco další entity jako rodina, národ, stát nebo tradice jsou vedlejší. Lidskopráví se vyznačuje podobnými tendencemi jako jiná náboženství: totální ovládnutí myšlení a světa, k čemuž jsou posvěceny jakékoli prostředky včetně rozmanitých nemravností (od adorace pornografie [Pussy Riot] až po „humanitární“ bombardování [Srbsko] apod.) a paradoxně i omezování demokracie. V roce 2014 udělila nadace Human Rights Foundation v rámci konference o lidských právech Oslo Freedom Forum Cenu Václava Havla za „kreativní disent“ ruské skupině Pussy Riot, která vynikla, věru, tvořivými pornografickými kreacemi.# **lidskoprávník**, prorok a apoštol lidskopráví; k nejvýznamnějším patří dosud na z(Z)emi žijící Al (Albert Arnold) Gore (narozen 1948) nebo zvěčnělý Václav Havel (1936–2011). Rozumí se samo sebou, že proroci a apoštolové lidskopráví zde i v transcendentnu zaslouženě zaujímají nejvyšší postavení a užívají všech výhod neomezeně kryté zlaté debetní karty v černém faceliftu.