Kdo sledoval při amputacích každou podrobnost?# Kdo, léče rány, na vojenskou nehleděl hodnost?# Zavedl i létající ambulance Dominique-Jean Larrey,# Napoleonův chirurg a především vzácná osobnost.# $ # //Vysvětlivky//# **Larrey**,Dominique-Jean (8. 7. 1766, Beaudéan, Francie – 25. 7. 1842, Lyon, Francie), francouzský válečný lékař. Proslul nejen jako hlavní chirurg Napoleonovy armády, ale také jako autor mnoha nových operačních technik, které popsal ve své knize //Mémoires de chirurgie militaire et campagnee// (Paměti válečné a polní chirurgie). Své mimořádně bohaté zkušenosti získal Larrey během dvaadvaceti let aktivní vojenské služby jako účastník více než čtyř set bitev. Byl stoupencem včasné amputace jako prevence gangrény. Je velmi pravděpodobné, že se buď on sám nebo jeho spolupracovníci podíleli i na provedení některých amputací nalezených na kosterních pozůstatcích v hromadném hrobě padlých z bitvy Tří císařů u Slavkova (2. 12. 1805). Ruští a rakouští vojáci byli totiž po prohrané bitvě na ústupu a neměli čas starat se na místě o své zraněné a ošetřit je. V průběhu slavkovské bitvy měla francouzská strana k dispozici hlavní polní ambulanci umístěnou v nedalekých Šlapanicích, kde práce polních chirurgů řídil právě Larrey spolu s dalším válečným chirurgem Pierrem Françoisem Percym (1754–1825). Každá z divizí měla vlastní polní obvaziště se školeným personálem a první pomoc byla prováděna již v průběhu bojů v místech chráněných před střelami, obyčejně pod širým nebem. Zdravotnický personál nosil brašnu s obvazy a malou brašnu s chirurgickými nástroji, každý francouzský voják byl navíc vybaven vlastním obvazovým materiálem. Lehce ranění byli ošetřeni jen provizorně a pokud to jejich stav dovoloval, byli dopraveni k definitivnímu ošetření do provizorních nemocnic, klášterů i měšťanských domů v okolí bitvy. Těžce ranění však zůstávali v polních nemocnicích, kde byli na místě operováni. Je známo, že například v další bitvě (u Borodina roku 1812) provedl Larrey během čtyřiadvaceti hodin na 200 amputací. U obyčejných vojáků byl velice oblíben a ctěn pro svůj lidský přístup ke zraněným. Zavedl například pravidlo, že nejdříve byli ošetřeni těžce ranění a teprve potom zranění lehce, byť měli i vysokou vojenskou hodnost. V té době byl takový postup u jiných armád nemyslitelný (zraněný voják neschopný boje nebyl pro armádu užitečný). Larrey má také zásluhu na vytvoření systému prvních pohyblivých polních obvazišť //(ambulance volante)//, přispívajících k zajištění včasné lékařské pomoci přímo na bojišti. Snížení úmrtnosti raněných po zavedení těchto opatření bylo tak výrazné, že se stala trvalou součástí zdravotnického vybavení i dalších armád (například známé Mobile Army Surgical Hospital [M.A.S.H.] v USA).