Nešťastný Rudolf Těsnohlídek si vzal život, ale Bystroušku nechal žít.# Leoš Janáček se liškou Bystrouškou světově proslavil, a přesto ji nechal zabít!# V třetím, posledním dějství opery totiž Bystroušku místní rechtor/učitel (sic!) uloví,# ještěže si L.J. uchoval aspoň trošku studu a děj neumístil do Těsnohlídkova rodiště, Čáslavi!# $ # Vysvětlivky# **Liška obecná** //(Vulpes vulpes)//, nejrozšířenější divoce žijící zástupce středně velkých šelem. Liška se stala výraznou postavou mýtů, bajek a pohádek, v nichž v antropomorfizované podobě zosobňuje chytrost, lstivost, ale i vychytralost až záludnost. Rysy humorné rozpustilosti jí vtiskl Rudolf Těsnohlídek v půvabné lyrické pohádce //Liška Bystrouška// (knižně 1920). Pohádka se stala předlohou světově proslulé opery //Příhody lišky Bystroušky// (1924) Leoše Janáčka (1854–1928). V Těsnohlídkově literární předloze Bystrouška neumírá, v Janáčkově podání tragicky zahyne.# **Těsnohlídek**, Rudolf (7. 6. 1882, Čáslav u Dolních Bučic – 12. 1. 1928, Brno [sebevražda]), český básník, prozaik, novinář a překladatel. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem a severskými literaturami. V lyrických prózách (//Dva mezi ostatními, Paví oko// aj.) a básnických sbírkách //(Den, Rozbitý stůl)// postihl zejména tragické stránky života. V třídílné románové kronice z brněnské periférie //(Poseidón, Kolonia Kutejsík, Příběhy Poťóchlencovy)// podal psychologicky věrné portréty drobných postav a figurek (často s lidsky humorným nadhledem). Proslulost si získala zejména jeho pohádka //Liška Bystrouška.// Těsnohlídkův bytostný humanismus a laskavost dodnes připomíná jím a jeho přáteli založená tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova (byl k ní inspirována nálezem prochladlého opuštěného sedmnáctiměsíčního děvčátka v bílovickém lese v prosinci 1919).