Lze vůbec reálně milovat,# když člověk nedokáže malovat# a dokonce ani mailovat?# $ # Ovidius ve svém Umění ma(i)lování# tvrdí, že to možné není.# Glattauer mu přizvukuje:# Kdo nemailuje, neexistuje, nemiluje.# $ # Milování se odvíjí od //Listů heroin//, určených hrdinům antiky,# přes epistolární utrpení Abélarda a Heloisy a jejich úniky,# k //Nebezpečným známostem//, jež provázejí lehkovážné intriky,# po //Utrpení mladého Werthera// a Glattauerovy e-mailové triky.# $ # Kdysi malířům a básníkům bylo dáno stejné právo cokoliv si dovolit.# Pictoribus atque poetis quidlibet audendi semper fuit aequa potestas.# $ # Dnes už ani Múza nepolíbí tě, milování tak zmírá na úbytě,# kam zmizely //milostné v-z-d-e-ch-y// Gainsbourga a Birkinové:# Je t’aime, oh, oui je t’aime! – Miluji tě, miluji tě, ó ano, miluji tě!?# $ # {{http://www.youtube.com/watch?v=k3Fa4lOQfbA|http://www.youtube.com/watch?v=k3Fa4lOQfbA}}# $ # Vysvětlivky# **Abélard a Heloisa**, jména milenců, francouzského scholastického filozofa a teologa Pierra Abélarda (Petrus Abaelardus, 1079, Le Pallet, Francie – 21. 4. 1142, Chalon-sur-Saône, Francie) a jeho žačky Heloisy. Láska Abélarda a Heloisy byla vyjádřena v dopisech, které si tato dvojice údajně vyměňovala v roce 1132 – //Historie utrpení (Historia calamitatum Abaelardi)//. Jejich korespondence představuje jeden z nejpodmanivějších milostných příběhů, jaký se kdy ve světové literatuře objevil.# **Glattauer**, Daniel (17. 5. 1960, Vídeň, Rakousko), rakouský spisovatel a novinář. Proslul originálním milostným románem //Gut gegen Nordwind// (2006, česky //Dobrý proti severáku//, 2010), který je napsán ve formě e-mailové korespondence. Román se stal bestsellerem, v roce 2006 byl nominován na Německou knižní cenu, byl přeložen do mnoha jazyků a adaptován do podoby divadelní i rozhlasové hry. Hrdiny příběhu jsou Emmi Rothnerová a Leo Leike, kteří se poznávají prostřednictvím emailové korespondence, jež odráží odstíny a tóny romantické lásky známé v našem civilizačním okruhu od antiky. V roce 2009 vydal autor pokračování pod názvem //Alle sieben Wellen// (česky //Každá sedmá vlna//, 2012).# **Je t’aime moi non plus**, „Miluji tě, miluji tě“, název francouzské písně; autorem je francouzský skladatel, zpěvák, herec, režisér, ale také bouřlivák, provokatér ze záliby, vášnivý kuřák gauloisek (jak ukazuje i nejznámější přebal z alba písně) a především všestranná umělecká osobnost Serge Gainsbourg (vlastním jménem Lucien Ginsburg, 1928–1991). Původně tento duet nahrál spolu s herečkou Brigitte Bardotovou v roce 1967, ale tato verze nebyla až do roku 1986 zveřejněna. Populární se stala nahrávka z roku 1969, kterou Gainsbourg nazpíval se svou tehdejší milenkou Jane Birkinovou; píseň záhy opanovala hitparády v některých zemích, zatímco v jiných byla pro svůj výrazný sexuální náboj zakazována.# **Nebezpečné známosti** (//Les liaisons dangereuses//, 1782), román obsahující na dvě stě erotických dopisů vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil, kteří zasahovali do osudů svých známých a roztáčeli tak kola mechanismu, v jehož soukolí nakonec sami uvízli. Autorem je francouzský prozaik a básník Pierre-Ambroise François Choderlos de Laclos (18. 10. 1741, Amiens, Francie – 5. 9. 1803, Taranto, Itálie).# **Ovidius**, Publius Ovidius Naso (20. 3. 43 př. n. l., Sulmo, Itálie – 17 nebo 18 n. l., Tomis [dnešní Constanţa], Rumunsko), nejslavnější římský básník; proslul zejména svou milostnou poezií. Ve sbírce erotických básní //Heroides// (Listy heroin, 20–2 př. n. l.) uveřejnil smyšlené listy reálných i mytických hrdinek jejich protějškům (například Sapfó Faónovi). Ovidiova erotická poezie vyvrcholila těsně před změnou letopočtu, kdy jako čtyřicetiletý vydal přitažlivou, ale i kontroverzní básnickou sbírku //Ars amatoria// (Umění milovat) a poté i //Remedia amoris// (Léky proti lásce či Léky na mor Amora) – příručky, jak získat a pěstovat lásku a jak se z ní vyléčit. Ačkoli se sám v závěru života charakterizoval jako „tenerorum lusor amorum“ – „hravý skladatel něžných milostných písní“, jeho otevřenost byla neobvyklá, přestože nikde nepřekročil míru vkusu.# **Pictoribus atque poetis quidlibet audendi semper fuit aequa potestas** (z latiny), Malířům a básníkům bylo vždy dáno stejné právo cokoliv si dovolit (římský básník Quintus Horatius Flaccus [65–8 př. n. l.], //Epistulae// [„Listy“, 23 básní ve dvou knihách; 3. list 2. knihy adresovaný Pisonům a označovaný zvláštním titulem //Ars poetika//, „Umění básnické“]).# **Utrpení mladého Werthera** (//Die Leiden des jungen Werthers//, 1774), sentimentalistický román o egocentričnosti lásky Werthera a Loty; je souborem Wertherových dopisů, které představují konfesi mladého člověka tápajícího ve světě plném nejistot a nedosažitelných ideálů; výsledkem nenaplněného milostného citu je sebevražda. Dílo vyvolalo tehdy u mladých čtenářů takzvanou „wertherovskou horečku“ (ztotožnění s hrdinou románu, napodobování jeho oblečení), u některých však natolik nakažlivou, že imitace je dovedla až k sebevraždě. Autorem románu je německý básník, dramatik, prozaik, teoretik umění, přírodovědec a státník Johann Wolfgang von Goethe (28. 8. 1749, Frankfurt am Main, Německo – 22. 3. 1832, Weimar, Německo).