Ruku milé při únosu nešťastně zranil,# a ač měl srdce zcela zlomené,# franciskou si s vpádem Arabů poradil.# $ # Od těch časů franská říše# navždycky uvízla# uraženým muslimům v břiše.# $ # U své vyvolené však vítězný Karel Martel nepochodil,# proč, stratég, vzdorovité světici Amalberze# před únosem nepodal z Martellu omamný andělský podíl!?# $ # Vysvětlivky# **andělský podíl** (z francouzského //la part des anges// [la pa:r dezã:ž]), úsloví znamenající, že každým rokem se odpaří kolem 3 % alkoholu.# **franciska**, vrhací sekera mírně esovitě prohnutého tvaru; byla rozšířená především v 5.–8. století u germánských Franků; tato zbraň sehrála důležitou roli ve vítězné bitvě Karla Martela u Poitiers.# **franská říše**, raně feudální stát v západní a částečně střední Evropě (482–843). Franská říše byla založena králem Chlodvíkem z rodu Merovejovců, který dobyl poslední římské državy, Syagriovo království v roce 468 a království Vizigótů roku 507 v Galii. Jádro franské říše tvořilo přibližně území dnešní Francie, její správa navazovala na pozůstatky správy římské, na východě na kmenová území Germánů. Dělením mezi členy merovejovské dynastie bylo jádro franské říše postupně přetvořeno na čtyři údělné celky: Austrasii, Neustrii, Burgundsko a Akvitánii. Od 6. století se oslabovala ústřední moc ve prospěch šlechty z jednotlivých částí franské říše a jejích představitelů – správců panovnického dvora, majordomů. Z nich se v 8. století na trůn s pomocí papeže dostali Karlovci, z nichž nejvýznamnějším panovníkem byl Karel I. Veliký (od roku 800 první středověký římský císař). Za jeho vlády bylo dobyto království Langobardů, ovládnuto Bavorsko, Durynsko, části španělského území až k řece Ebro (španělská marka) a založena panonská marka. Smyslem byla obnova císařství a římské říše s jednotným hospodářským systémem. Po smrti Karla I. Velikého v roce 814 nastal rozklad říše posilováním hospodářské a politické moci šlechty, která ovládla správu i církevní organizaci. Tím položila základy nových územních celků, Francie a Německa, což bylo potvrzeno v roce 843 verdunskou smlouvou, kdy franská říše byla rozdělena mezi Karlovce na říši západofranskou (Francii), východofranskou (Německo) a na císařský úděl (Burgundsko, Itálie, Lotrinsko).# **Karel Martel** (francouzsky: Charles Martel, německy Karl Martell, 689–15. 10. 741, Quierzy-sur-Oise, Francie; je pohřben v bazilice Saint Denis v Paříži), franský král; otec krále Pipina III. Mladšího a děd císaře Karla Velikého. Od roku 714 byl majordomem a od roku 737 králem. Úspěšně bojoval s germánskými kmeny Bavorů, Frísů a Sasů. V roce 732 v bitvě u Poitiers porazil arabská vojska emíra Abd ar-Rahmána a zastavil tak islámskou expanzi do Evropy. Při dobývání srdce své vyvolené Karel už tak úspěšný nebyl: ucházel se o ruku sličné Amalbergy (pozdější belgická světice sv. Amalberga), ta jej však odmítala pro lásku ke Kristu; při neúspěšném pokusu o únos jí Karel zlomil ruku.# **Martell**, jeden z nejstarších a nejkvalitnějších koňaků; jeho výrobu v roce 1715 založil francouzský obchodník Jean Martell (1694–1753).