Čížkova humanistická maxima# pronesená 9. 9. 2013 před půlnocí v Paříži U Maxima:# $ # „Žít a nechat žít,# dobře jíst a Univerzitní víno pít.# Dum vivimus, vivamus,# aby nám záviděl i Mistr podobojí – Jan Hus!# Sub utraque species,# ano, ja, oui, да, yes!“# $ # Vysvětlivky# **Čížek**, Zdeněk (9. 9. 1953, Prostějov), ekonom; extrovert, milovník života a všech jeho krás, humorista a autodidakt karikaturista, současně také pedant a přísný nadřízený; účastník projektů //Člověk–Auto / Auto–Člověk: Život – věda – umění//// a ////CTNOSTI – NEŘESTI, RADOSTI – STRASTI: Encyklopedie s verši a obrazy//. Má školní léta byla nabita výukou hry na klavír a kytaru, vánočním preludováním společně s dědou varhaníkem, dopisováním do regionálního tisku o životě na pionýrských táborech, tvorbou gymnaziálních časopisů a komiksů o středoškolských profesorech, večery strávenými ve fotokomoře, neúspěšnými pokusy uplatnit kreslené vtipy v //Dikobrazu//, úspěšným portrétováním spolužaček na vysokoškolské koleji, sportovními úspěchy v závodním plavání a ligovém volejbale. Za svého života jsem prošel profesemi odborného asistenta, ekonoma, ekonomického náměstka, ředitele státní firmy, podnikatele, likvidátora a správce konkurzních podstat. V současnosti se s plným nasazením věnuji gastronomii a hotelovému ubytování na pozici generálního ředitele Správy kolejí a menz Masarykovy univerzity a pěknému moravskému vínu v rámci projektu Univerzitní víno.# **Dum vivimus, vivamus** (z latiny), Dokud žijeme, žijme.# **maxima** (z latiny: //maximum//, „největší“), 1. pravidlo chování, jednání, myšlení, základní mravní zásada; 2. kratší prozaický útvar vyjadřující lapidárně úvahu, postřeh v jednání a psychice lidí (častý útvar zejména ve francouzské literatuře 17. století).# **podobojí** (též pod obojí, nebo „pod obojí způsobou“; latinsky: //sub utraque species//), přijímání eucharistie (díkůvzdání; hlavní část křesťanské mše spjatá se symbolickou proměnou chleba a vína a jeho požitím; slaví se na památku Poslední večeře Ježíše Krista s apoštoly) jak v podobě hostie, těla Kristova, tak i v podobě mešního vína z kalicha, krve Kristovy. Přijímání pod obojí pro laiky se stalo jedním ze základních názorů husitství a celé české reformace.# **U Maxima**, český název luxusní restaurace Maxim’s (Rue Royale 3, Paříž). Restauraci otevřel 7. dubna 1893 číšník Maxime Gaillard. V roce 1900 u příležitosti světové výstavy byl podnik vyzdoben v secesním stylu. Podnik se orientoval na vybranou vyšší společnost – politiky, státníky, umělce, podnikatele; navštěvovali jej například Zdeněk Čížek, Eduard VII., Marcel Proust, Jean Bugatti nebo Jean Cocteau. V roce 1979 bylo secesní zařízení pařížské restaurace zapsáno na seznam kulturních a historických pamětihodností Francie (v podlažích nad restaurací se nachází muzeum představující nejvýznamnější francouzskou soukromou sbírku období Belle Époque: přes 750 kusů nábytku a uměleckých předmětů). Kromě ústředí v Paříži byly postupně otevřeny pobočky v Bruselu, Monte Carlu, Pekingu, Tokiu a dalších městech. V Brně (Vinařská 5) je „Maxim“ důmyslně skryt pod názvem „Hotel Garni“ (tedy zařízení, které se „z definice“ specializuje na ubytování, kdežto stravovací služby jsou minimální); nepotřebuje propagaci, sídlí totiž na stejné adrese jako Ústav antropologie Masarykovy univerzity, což je pracoviště mimořádného věhlasu intenzivně navštěvované špičkovými odborníky z celého světa (včetně laureátů Nobelovy ceny), kteří celoročně plně vytěžují kapacity „Garni-Maxima“.