Kvůli nezvladatelnému somnambulismu# trpěl jsem sklony k životnímu pesimismu.# To hnětlo mě a pochopitelně i manželku Věru,# kvůli mé nepřítomnosti spáchala nejednu nevěru.# $ # Teprve pádem ze střechy díky gravitaci# zahájil jsem novou životní štaci:# osvítilo mě učení mesmerismu# o všudypřítomném animálním magnetismu,# což mě nasměrovalo k životnímu optimismu.# $ # Teď už mě Věřina nevěra nehněte, a klidně spím,# Così fan tutte…, teď i já o tom cosi vím...# Vždyť na tom založil nejeden svůj skvělý part# i hudební génius Wolfgang Amadeus Mozart…# $ # Vysvětlivky# **Così fan tutte**// (z italštiny: „Takové jsou všechny“; též uváděno jako: „Tak to dělají všechny“ nebo „Ženy jsou ženy“), komická opera Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1790 testující věrnost žen a objektivně ústící do optimistického závěru: Všechny ženy jsou potenciálně stejné – všechny jsou potenciálně nevěrné! Mozart přijímal mesmerismus a leccos z tohoto učení se objevilo v jeho díle, patrně nejvýrazněji v opeře ////Così fan tutte//.# **mesmerismus**, v užším smyslu označení teorie (životní magnetismus, animální magnetismus) německého lékaře, antropologa a filozofa Franze Mesmera (1734–1815); v tomto pojetí se začal termín mesmerismus užívat vzápětí po vydání první Mesmerovy odborné práce roku 1775. V širším smyslu termín označuje historický vliv Mesmerovy nauky na oblast lékařství, přírodní filozofie, literatury a kultury obecně; zde se užívají záměrně rovněž pojmy siderismus, telurismus ad. Sám Mesmer své učení užíval ve své lékařské praxi a jeho pomocí dosáhl značných léčebných úspěchů. Nepodařilo se mu však dosáhnout toho, aby jeho koncepce byla přijata mezi oficiální vědecké teorie. Z formálního hlediska bylo toto zamítnutí oprávněné, protože Mesmer není původce pojmu animálního magnetismu ani jeho obsahu (existuje v odborném pojednání Athanasia Kirchera, zpracovaném již roku 1643), navíc spojuje tradiční ezoterismus s poznatky soudobé fyziky a astronomie (zejména Newtonovy); sympatie a antipatie, to znamená přitažlivá a odpudivá síla nebeských těles, působí na všechny věci, rovněž na organismy, v nichž vyvolává zvýšenou senzibilitu, znázorňovanou obrazně jako nervový proud, a tato „gravitace“ čili animální magnetismus způsobuje onemocnění člověka. Léčení pak má probíhat tím, že se v souladu s pohybem nebeských těles dosahuje za použití magnetů a nervového fluida „nervové harmonie“. Zatímco v Německu doprovázely mesmerismus ostré polemiky a spíše odmítavé reakce, velkou oblibu si získal ve Francii, a to zejména zásluhou markýze de Puységur, jemuž se podařilo založit společnost pro šíření mesmerismu //(////Société d’Harmonie de France//, 1784//)// s mnoha filiálkami po celé zemi, která vyvolala vlnu mesmerománie. V těchto kruzích byl objeven a zkoumán fenomén jasnovidectví //(clairvoyance)// během tzv. magnetického spánku //(somnambulismus)//, který způsobil, že mesmerismus začal být zkoumán racionálními prostředky vědy a nahlížen jako forma hypnózy, během níž se pacientům vybavovaly různé prožitky, zejména z dětství, které byly považovány za příčinu jejich zdravotních potíží. Krátce nato se prostřednictvím emigrantů a Mesmerových stoupenců rozšířil mesmerismus také v USA, kde byl jeho přívržencem mj. George Washington. Vzniklo zde několik společností a hnutí //(Mental-Health, Faith-Healing)//, které stály na mesmerismu a jejichž vývoj vedl přes hnutí „křesťanské vědy“ //(Christian-Science, New Thought Movement)//// //až ke vzniku teosofické společnosti Heleny Petrovny Blavatské (1831–1891). V Německu se zájem o mesmerismus vystupňoval až po roce 1809, kdy se na jeho stranu přidali někteří významní lékaři, ale především členové berlínského romantického sdružení Serapion (Wilhelm a Karolina Humboldtovi, David Friedrich Ernst Schleiermacher), kteří ovlivnili rovněž významné představitele německého idealismu, zejména Johanna Gottlieba Fichta, Georga Wilhelma Friedricha Hegela a Friedricha Wilhelma Josepha Schellinga. S nimi pronikla tzv. „temná stránka“ //(Nachtseite)// lidské duše také do systémů přírodní filozofie. Širokou recepci zaznamenal mesmerismus v okultistických a spiritistických kruzích, kromě toho však na něj reagovali mnozí umělci; mesmeristické scény obsahuje například „fantastická opera o pěti jednáních“ //Les Contes d’Hoffmann//// („Hoffmanovy povídky“, //premiéra 1881) francouzského skladatele Jacquese Offenbacha nebo komická opera //Così//// fan tutte// (//„Takové jsou všechny“, //premiéra 1791) rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Dodnes bývá Mesmer považován za vlastního objevitele psychoanalýzy (například Peter Sloterdijk) a jeho nauka, tzv. mesmerismus, je stále recipována.# **somnambulismus** (z latiny: //per somnum ambulatio//), choroba, při které spící člověk nevědomky chodí (třeba i po střeše), mluví a provádí různé úkony, náměsíčnost, náměsíčnictví.