český malíř, sochař, ilustrátor a spisovatel. V letech 1948 až 1952 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, v letech 1952 až 1958 vystudoval obor monumentální malby v ateliéru profesora Jána Želibského na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Žije a působí v Brně.$
Mikulkova tvorba malířská, grafická, sochařská i literární je osobitá… Nepodléhala a nepodlehla módním ani ideologickým tlakům, vymyká se i proudům a tvůrčím programům našeho umění, má svou vlastní logiku a autenticitu, pramenící z „duše“ autora. Formálně se pohybuje mezi dětským, naivním a lidovým výtvarným výrazem, originálně umocněným poetickou imaginací a svérázným humorem. Námětově těží zejména ze starověkých i novodobých mýtů, bible, dějinných událostí, westernu i současného života a science fiction. Vyznačuje se srozumitelností a technickou dokonalostí, je plná fantazie, poezie, hravosti, půvabu, zároveň laskavosti a humoru – za zdánlivou nezávazností lze však vytušit hluboký filozofický základ a etické poslání.$
Kromě volné malířské, grafické a sochařské tvorby (včetně realizace řady dřevěných a kamenných soch pro veřejná prostranství i v sepětí s architekturou, zejména v objektech mateřských škol) Mikulka napsal a ilustroval více než třicet knih, převážně pro děti a mládež, a ilustroval několik desítek knih jiných autorů. Pohádky, povídky, básně a eseje uveřejňoval také v časopisech a denním tisku (//Mateřídouška//, //Sedmička//, //Sluníčko//, //Rovnost//, //Zornička// aj.), v rozhlase a televizi. Jeho nápadité příběhy, originální pohledy na lidskou zkušenost a osobitý jazyk si našly mnoho příznivců mezi dětmi i dospělými. Napsal i divadelní hry a výtvarně se podílel na výpravách divadelních a televizních inscenací.$
Afinitu projevil také k akademickému prostředí Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana v Brně: například přispěl do trojsvazku //O tvořivosti ve vědě, politice a umění //(1993) esejem „Zákonitosti vývoje slohů v kulturní společenské epoše“, v knize Jaroslava Maliny a Pavla Pavla //Jak vznikly největší monumenty dávnověku// (1994) využil své kamenosochařské zkušenosti při úvahách o stavbě monumentálních inckých pevností v Peru nebo o vytváření obrovitých kamenných koulí ve Střední Americe, svými texty přispíval do časopisu //Univerzitní noviny – List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana//, dále ilustroval vědecko-naučnou knížku Vojtěcha Mornsteina //Utopený Archimedés: Malý alternativní výkladový slovník// (1999), vytvořil logo Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (2000), emblém Edice Scintilla Nadace Universitas (2001), ilustraci na přebal časopisu //Anthropologia integra// (2010) a grafické logo a „abecedu“ pro rozsáhlý mezinárodní projekt Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity //Encyklopedie antropologie – první interaktivní mezinárodní encyklopedie antropologie// (2011). Nejrozsáhlejší Mikulkova práce související s těmito institucemi je v současné době spjata s jeho malířskou a sochařskou účastí na projektu //Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy//. Od roku 2011 se účastní svými malířskými a sochařskými artefakty vědecko-uměleckého počinu //Člověk-Auto / Auto-Člověk: Život – věda – umění//.$
Obrazy, kresby a sochy prezentoval na desítkách samostatných a kolektivních výstav výtvarného umění a knižní ilustrace v České republice i v zahraničí (Bělehrad, Bologna, Frankfurt nad Mohanem, Londýn, Ciudad de México, Plovdiv, Stockholm aj.). Mikulkovy práce jsou zastoupeny v Muzeu města Brna a v soukromých sbírkách v České republice a v zahraničí.$
Za své dílo obdržel řadu našich a zahraničních prestižních ocenění: například v roce 1997 byl zapsán do Zlatého fondu české literatury pro mládež a v roce 1997 mu Zastupitelstvo města Brna udělilo Cenu města Brna pro rok 1997 v oboru výtvarné umění za celoživotní dílo a za významný přínos rozvoji kultury v městě Brně.$
Ačkoli každý z jeho oborů by stačil naplnit celý jeden život, díky své invenci, tvůrčí energii i sebekázni se Alois Mikulka ukázal práv této šíře a ze své enklávy – //State Louis// (vnitřního suverénního území groteskní fantazie a plusového surrealismu) vytrvale již více než pět desetiletí ve všech zmíněných oblastech významně obohacuje českou kulturu.$
**Literatura**$
Malina, Jaroslav (2001): //Alois Mikulka//. Brno: Akademické nakladatelství CERM – Nakladatelství a vydavatelství NAUMA.$
Malina, Jaroslav, ed. (2012): //Alois Mikulka – Zátiší//. Brno: Akademické nakladatelství CERM.$ # 
Kontakt: Alois Mikulka, akad. mal., telefon 549 257 870.  /a(<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav')">Jaroslav Malina</span>)/aa$
$${img{images/Mikulka_Alois.JPG}{alone}}$<span class="pic-desc">Alois Mikulka</span>$