Na světě nebude zdrávo,# dokud bude jedna kultura druhé kultuře# vnucovat své ideje, etiku, náboženství nebo právo.# $ # Jakkoli to možná zní příliš vyostřeně,# na příkladu metody zúčastněného pozorování# to jako antropolog vyložím otevřeně:# $ # Poklidné voyeurství přerůstá v kibicování,# dotírá, až nakonec „kuře poučuje slepici“ –# a výsledkem je arogantní mistrování.# $ # Kdo prapor multikulturalismu třímá,# spouští laviny, poté co zkraje podcenil trhliny,# ve kterých zhouba dřímá.# $ # Copak lze lidem krev přečerpávat# a podobně, jako to činil třeba kolonialismus,# svrchovaně s nimi mávat?# $ # Přes sebeušlechtilejší předsevzetí# zůstává Multi-Kulti iluzí# a zřídlem permanentního napětí.# $ # Na světě nebude zdrávo,# dokud bude nekultura# násilím vymáhat vlastní právo.# $ # Vysvětlivky# **metoda zúčastněného pozorování**, základní metoda sociokulturní antropologie spočívající v tom, že výzkumník žije mezi lidmi, které studuje, účastní se jejich společenského života, pozoruje, co se děje, a táže se po vysvětlení pozorovaných jevů a událostí. Byla vytvořena euroamerickými evolucionisty ve druhé polovině 19. století a rozpracována funkcionalisty v prvních desetiletích 20. století. Nezřídka se při jejím užití projevil nadnesený pohled euroamerického badatele, který nebyl schopen ani ochoten považovat jiné alternativní kultury (africké, jihoamerické a orientální, které jsou nejednou založeny na jiných principech) za rovnoprávné a rovnocenné s civilizací naší; navíc přispíval k jejich euroamerikanizaci.# **multikulturalismus** (z latiny: //multus//, „mnohý, četný“, //colere////, cultus//, „pěstovat“), termín, který se obecně užívá v kontextu sociokulturní problematiky, etnicity a rasy, jazyka, kultury sexuální preference či tělesné nebo duševní handicapovanosti; poprvé se patrně objevil v 60. letech 20. století ve Švýcarsku a poté v Kanadě, kde sloužil k popisu míšení frankofonního a anglofonního obyvatelstva. Dnes má multikulturalismus řadu významů: 1. koexistence různých sociokulturních skupin se specifickými systémy institucí, tradic, významů, postojů a hodnot. 2. dynamická výměna kulturních statků, vzájemné ovlivňování různorodých kulturních systémů, případně i vznik systémů kvalitativně nových. V tomto smyslu se multikulturalismus v poslední době intenzivně uplatňuje například v Nizozemsku, v Německu (lidově //Multi-Kulti//), kde jde o integraci přistěhovalců z Turecka a z dalších zemí, v USA se používá spíše výraz //melting pot// („tavicí kotel“, „tavicí tyglík“), což vyjadřuje vzájemnou asimilaci jednotlivých kultur v novou entitu; typickým příkladem lokalit, kde k takovému míšení dochází je americký New York nebo nizozemský Amsterodam. Pojem zde slouží k označení kosmopolitního způsobu života, postoje a životní filozofie, které obhajují zachování původní kulturní, etnické, rasové a náboženské identity. Symbolem amerického multikulturalismu se stal „Američan s pomlčkou“, tedy kategorie Afro-Američan nebo Asiat-Američan. Díky multikulturalismu byly revidovány učební osnovy vysokých škol a rozšířeny o alternativní interpretaci americké historie i současnosti. Přestože kritici toto hnutí označovali za intelektuální pozitivní diskriminaci, multikulturalismus pronikl nejen na akademickou půdu, ale i do populární kultury a výrazně tak ovlivnil americký způsob života; 3. transdisciplinární vědecká teorie (kombinující antropologické, filozofické, sociologické, psychologické, politologické, ekonomické a další přístupy) obecné antropologie, která se zabývá různými aspekty sociokulturní diverzity. V centru zájmu stojí pluralita světů, sociokulturních vzorců, komunikačních kódů a zkoumání možností přechodů a směny mezi relativně uzavřenými kulturními systémy; 4. úsilí o vytvoření pluralitní společnosti zahrnující množství odlišných sociokulturních skupin. Soužití je založeno na principech tolerance, respektu, dialogu a konstruktivní spolupráce. Důležitou složkou a nástrojem multikulturalismu je interkulturní výchova.