Němci nejsou Něnci,# Něnci nejsou Němci.# $ # Jedni mluví německy,# druzí zase něnecky.# I když plynně mluvit umí,# navzájem si nerozumí.# $ # Der Aufruf an deutsche und nenzische Männer und Frauen:# $ # Proč nemluvíte česky? Vždyť u nás je mnoho Zimmer frei!# Und die Zimmer liegen alle in einer Flucht!# Alle friedliebenden Deutschen und Nenzen an einen Tisch!# $ # Vysvětlivky# **Alle friedliebenden Deutschen und Nenzen an einen Tisch!** (z němčiny), Všichni mírumilovní Němci a Něnci za jeden stůl!; Všichni mírumilovní Němci a Něnci ať jednají spolu!# **Der Aufruf an deutsche und nenzische Männer und Frauen** (z němčiny), Výzva k Němcům a Něncům a k Němkám a Něnkám.# **Němci** (německy: //Deutschen//; slovanské označení //Němci// znamená „němí lidé“), etnikum žijící ve Spolkové republice Německo (asi 68 milionů, odhad z roku 2005), menšiny žijí ve Francii (asi 1,5 milionu), v Maďarsku (asi 200 000 osob), Rumunsku (asi 50 000), Dánsku (ca 50 000), České republice (podle cenzu v roce 2001 39 000), Polsku (údaje kolísají v řádu desetitisíců/statisíců) a na Slovensku (asi 6 000). V Rusku žili Němci původně v Povolží. Část německé populace žije v zámoří (Namibie aj.). Jazykově (němčina) patří k západní skupině germánské větve indoevropské rodiny; existují velké rozdíly mezi dialekty (spisovná forma je společná, tzv. hochdeutsch). Věřící jsou křesťané (protestanti i katolíci). Vlastní jméno //Deutsche// pochází z 8. století n. 1. a bylo poprvé použito při sjednocování germánských etnik v rámci franské říše jako společné označení pro středověký národ. Základem pro formování německého národa se staly nejen sjednocené populace Germánů ve východofranské říši, především Alemani, Bavoři, Durynkové, Frankové, Frísové, Hessové, Sasové, Švábové a další, ale také keltská a západoslovanská etnika usídlená na území Německa. K jejich úplnému zformování došlo v průběhu 11. a 12. století, kdy vzniklo Knížectví saské (1180). Poté se připojily další skupiny jako Meklenburčané nebo Rakušané a poměrně rychle se vytvořily též jazykové varianty dolnoněmecká a hornoněmecká.# **Něnci** (zastarale Juraci a Samojedi, případně samodijské národy; //Něnec// – „člověk“, dříve //Chasava// – „Muži“; německy: die //Nenzen//), etnikum v Něneckém a Jamalo-něneckém autonomním okruhu, dále v Krasnojarském kraji a v Archangelské oblasti Ruské federace (území od poloostrova Kola k dolnímu toku Jeniseje). Jazyk (něnečtina; německy: das //Nenzisch//) patří do samodijské větve uralské jazykové rodiny, část užívá ruštinu. Celkový počet je 41 302 osob (cenzus z roku 2002) na celém území Ruska, včetně severního pobřeží evropské části. Ještě v 19. století se mezi nimi rozlišovali Jenisejští Samojedi, Samojedi-Tavgijci (nyní zvaní Nganasanové), Osťjáčtí Samojedi (nyní Selkupové) aj. Nejbližšími příbuznými jsou Enci (asi 500 osob). Do svých nynějších sídel na severu byli Něnci vytlačeni v průběhu 1. tisíciletí, a to turkickými kočovníky. Částečně se zde Něnci smísili s Chanty, Mansy a dalšími ugrofinskými etniky, s nimiž měli společný způsob obživy (lov, rybolov a kočovný chov sobů). Později se Něnci rozlišovali na lesní a tundrové skupiny, obě si udržovaly prakticky až do počátku 20. století původní rodové zřízení a kulturu (zvláště šamanismus a kult medvěda).# **Und die Zimmer liegen alle in einer Flucht** (z němčiny), A všechny pokoje jsou v jedné řadě.