Byla kdysi taková éra,# kdy Ónan měl v loži nahradit# zemřelého bratra Era.# $ # Ónan byl nucen onanie zanechat# (též s masturbací byl konec)# a manželství s Támar se věnovat.# $ # Ónan si s Erovou Támar užíval# jen svým potěšením se zabýval,# potomka zplodit však odmítal.# $ # Miloval se velmi rád,# za hlavu však házel# povinný levirát i sororát.# $ # Hospodin ztratil posléze trpělivost,# přerušil jeho postelové hrátky,# měl toho dost, Ónana poslal na věčnost.# $ # Vysvětlivky# **levirát** (z latiny: //laevir//, „švagr“), preferenční pravidlo výběru manželského partnera, podle nějž by si vdova měla vzít bratra svého zesnulého manžela, případně jiného vzdálenějšího příbuzného zemřelého muže. Potomstvo je právně považováno za potomstvo zesnulého a dědí po něm. Levirát je transkulturním jevem a je doložen od starověku až do novověku a v řadě nativních kultur. Je charakteristický pro společnosti, kde základním principem příbuzenských vztahů je patrilinearita, proto se vyskytuje především v pasteveckých společnostech (Beduíni, Fulbové, Nuerové atd.). Levirát zvyšuje patrilineární rodovou kontinuitu, chrání nedělitelnost rodového majetku a zachovává sociální postavení vdovy a sirotků. Tento typ patří mezi tzv. preferované sňatky a zdá se být svou sociální strukturou blízký polyandrii (sňatku jedné ženy s několika bratry). Například doklady ze //Starého zákona// zdůvodňují levirátní opatření tím, že je třeba, aby nevyhynul rod zemřelého (Dt 25,5–10, srov. též //Nový zákon// Mk 12,19n). Příklady jsou Juda a Támar (Gn 38,6–30) a Rút a Bóaz (Rt 1–4). Zatímco původně šlo o práva mužského potomka, který byl přímým pokračovatelem rodu, vztahovaly rabínské kruhy v helénistické době slůvko „syn“ na jakéhokoli potomka, tedy i dceru, takže povinnost levirátního manželství nastupovala jen u těch, kdo zemřeli bezdětní. //Starý zákon// (zvláště Rt 4) ukazuje, že v případě, kdy si nechtěl vzít vdovu nejbližší příbuzný, konal se zvláštní obřad zouvání obuvi (hebrejsky: //halisa//) (Dt 25,9; Rt 4,7), jímž práva i povinnosti levirátního manželství přecházely na jiného příbuzného. Levirátní sňatek stojí v protikladu k zákazu příbuzenských sňatků v Lv 18,16 a 20,21; zřejmě však byl vzácný a představoval výjimku z obecné normy. Ještě v //Novém zákoně// (Mk 12,18nn) argumentují saduceové v rozhovoru o vzkříšení proti Ježíšovi právě případem levirátního sňatku. Levirát je doložen i na Dálném východě, zejména na severu Korejského poloostrova.# **masturbace** (z latiny: //mas//, „mužské pohlaví, penis“ a //turbare//, „zneklidňovat, dráždit“), ukájení pohlavního pudu sebou samým; dráždění přirození s cílem vyvolat sexuální vzrušení či orgasmus. Masturbovat lze rukama, třením o podložku, mačkáním stehen či hýždí, případně s použitím erotické pomůcky (vibrátoru aj.).# **Ónan** (hebrejsky „silný“), podle //Starého zákona// syn praotce Judy a jeho kanaánské ženy (Gn 38,1–9), mladší bratr Era. Když Er zemřel, měl se mu podle pravidel levirátu postarat jeho bratr Ónan o náhradní potomstvo. Ónan však věděl, že syn, vzešlý z jeho spojení s Támar, bude považován právně za syna zemřelého Era. To mu nebylo po chuti, a proto při styku s Támar zabraňoval početí postupem dnes zvaným //coitus interruptus// („přerušovaná soulož“). Starozákonní vypravěč k tomu dodává, že to bylo zlé v očích Hospodinových, a proto Hospodin způsobil jeho smrt (Gn 38,10). Onanie, pojmenovaná podle Ónana, je tedy přesně vzato něco jiného; s činností Ónana má společné jen to, že jde o sexuální aktivitu, která nevede k početí.# **onanie**, vžité označení pro masturbaci, sebeukájení. Název (podle Ónana) neodpovídá historické skutečnosti; Ónan totiž praktikoval nikoli onanii, ale „přerušovanou soulož“ a nebyl potrestán smrtí za „onanii“, nýbrž za porušení pravidla levirátu.# **sororát** (z latiny: //soror//, „sestra“), preferenční příbuzenské pravidlo výběru manželského partnera, podle nějž by si vdovec měl vzít sestru své zesnulé manželky. Sororát je charakteristický pro obdobné společnosti jako levirát. Sororát patří spolu s levirátem k takzvaným sňatkům preferenčním.