Lze popsat dějinné události# objektivně,# bez hněvu a náklonnosti?# $ # Tacitus se o to snažil,# republikánský duch# ho však přec jen zradil.# $ # Vysvětlivky# **Tacitus**, Publius Cornelius (asi 55 – asi 116), římský historik a filozof. Autor rozsáhlého díla, v němž dominují dva obsáhlé a částečně dochované spisy, //Historiae// (Dějiny), popisující římskou historii v období let 69–96, a //Annales// (Letopisy), vracející se k době 14–68; oba názvy vznikly dodatečně. O Germánech pojednává spis //Germania// (název celého spisu je //De origine, situ, moribus ac populis Germanorum// [O původu, sídle, mravech a národech Germánů]), který je jedním z nejdůležitějších antických pramenů k poznání tohoto etnika a poměrů za severní hranicí římské říše. Tacitus chtěl zkoumat a popsat dějiny podle zásady //sine ira et studio// (bez hněvu a náklonnosti). Byl si totiž vědom toho, že například činy římských císařů byly líčeny za jejich života ze strachu falešně a naopak, když zemřeli, za čerstvé nenávisti. Neviděl důvod, aby tomu či onomu panovníkovi nadbíhal, nebo ho hanobil. Ale ani Tacitus nezůstal objektivní, protože se nechal unést svým republikánským přesvědčením a z tohoto hlediska hodnotil například uchopení moci Augustem jako velký politický podvod. I on tedy psal //cum ira et studio// (s hněvem a náklonností).