Oidipovský komplex# převádí všechno na sex.# Skoro v každém záhlaví# skví se dneska pohlaví.# $ # Oidipús otce Láia zabil,# s matkou Iokastou se pak oženil.# Neznal totiž pravý stav věcí,# byl pohozeným dítětem přeci.# $ # Nikdo se vůbec na to neohlížel,# že vlastní otec dítě zahubit chtěl.# Po matce prý podvědomě toužil,# Oidipův duševní stav Freudovi# k vysvětlení tragédie sloužil.# $ # A navíc ještě:# „Incest je špatnost a po incestu# nemůžeš nikdy ujít trestu“.# $ # Tak už dost poznámek k sexu, Freude,# takhle to s tebou opravdu dál nejde.# Dopřej nám od něho konečně klid,# třeba v posvátném háji Eumenid.# $ # Vysvětlivky# **Oidipús**, syn thébského krále Láia a jeho ženy Iokasty; snad nejtragičtější hrdina řeckých mýtů. Protože podle věštby měl zabít svého otce a oženit se s matkou, byl pohozen a posléze vychován korintským králem Polybem. Když dospěl, opustil domnělé rodiče, aby se vyhnul věštbě, avšak cestou nevědomky zabil svého skutečného otce. Před branami Théb narazil na Sfingu. Ta dávala kolemjdoucím hádanku: „Kdo chodí ráno po čtyřech, ve dne po dvou a večer po třech nohou?“ Kdo neuhodl, toho zahubila. Oidipús záhadu rozluštil: „Je to člověk! Jako dítě leze po čtyřech, jako muž chodí po dvou a ve stáří si pomáhá holí.“ Tím Théby osvobodil, stal se vládcem města a získal ruku královny-vdovy, své nepoznané matky. Když zjistil pravdu, ze zoufalství se oslepil a byl poslán do vyhnanství. Jeho dcera Antigoné ho provázela na cestě do Athén, kde mohl nalézt klid v posvátném háji Eumenid, usmířených bohyň pomsty. Rakouský neurolog a psychiatr Sigmund Freud (1856–1939) z Oidipa vytvořil symbol pro pochopení podvědomých incestních závislostí a komplexů, jimiž je ohrožena lidská psychika. Příběh byl zpracován rovněž literárně: již v antických dramatech Sófokla a Senecy, později například v dramatické básni anglického romantika Percy Bysshe Shelleyho (1792–1822) aj.