Omnipotentní impotent# vlastnící skoro půlku hrabství Kent# a ač měl mnoho vysokých rent,# zjistil, že život pro něj nemá vert,# došel k názoru, ať život vezme čert,# byl totiž introvertní extrovert,# pro starého Junga nezařaditelný vert.# $ # Vysvětlivky# **extravert** (též extrovert) (z latiny: //extra//, „vně“, //vertere//, „obracet se“), základní pojem Jungovy typologie osobnosti; typ člověka milující společnost, navazování nových kontaktů, otevřený, orientovaný na vztahy a vnější svět. # **impotence** (z latiny: //impotentia//, „bezmocnost; divokost, prudkost, vášnivost; slabost“), 1. neschopnost muže k pohlavnímu styku a oplodnění; 2. přeneseně neschopnost, nemohoucnost v různých lidských aktivitách (impotence vědecká, umělecká apod.).# **introvert** (z latiny: //intra//, „dovnitř“, //vertere//, „obracet se“), základní pojem Jungovy typologie osobnosti; typ člověka uzavřeného, orientovaného do sebe, s bohatým vnitřním životem, nevyhledávající společnost, žijící ve vlastních představách.# **Jung**, Carl Gustav (26. 7. 1875, Kesswil, Švýcarsko – 6. 6. 1961, Küsnacht, Švýcarsko), švýcarský psychiatr, psycholog, filozof a kulturolog. Byl ovlivněn psychoanalýzou Sigmunda Freuda, avšak odmítl jeho hypotézu sexuální determinace libida. Nevědomí chápal nikoli jako „odkladiště“, ale jako kreativní a plnohodnotnou součást lidského duševního života. Rovněž, na rozdíl od Freuda, se soustřeďoval nikoli na pudovou stránku a determinaci v dětství, nýbrž na rozmanitost duševního života a vývoj v dospělosti. V rámci tohoto pojetí podloženém ještě gnosticismem a novoplatonismem se zajímal o mytologii, náboženství, okultní vědy, mystiku a symboliku různých kultur světa (//Einführung in das Wesen der Mythologie// [Úvod do podstaty mytologie], 1941). V Jungově koncepci psychologie se tak prolíná empirismus zkoumání psychických dějů s intuitivním vhledem do kulturních a dějinných souvislostí. Jako první zavedl do klinické praxe asociační experiment a vytvořil psychologickou typologii introverze-extroverze a typologii čtyř psychických funkcí: myšlení, cítění, vnímání, intuice (//Psychologische Typen// [Psychologické typy], 1921). Mezi jeho hlavní objevy patří koncepce kolektivního nevědomí, z něhož pramení nejen mýty, náboženství nebo pohádky, ale z něhož čerpá také individuální psýcha jednotlivců. Hlavní součásti kolektivního nevědomí, tzv. archetypy, zahrnují psychickou zkušenost mnohých generací lidstva; mezi nejvýznamnější patří archetypy Stínu a Animy (v muži) a Anima (v ženě), Velké Matky, Mudrce, Svébytí (//Über die Archetypen des kollektiven Unbewussten// [O archetypech kolektivního nevědomí]). Jungovo dílo ovlivnilo a ovlivňuje koncepce a výzkumy nejen psychologie, ale i sociologie, filozofické a kulturní antropologie, kulturologie a dalších věd.# **omnipotence** (z latiny: //omnis//, „každý, všechen“ a //potens//, „mocný, schopný“), 1. (obecně) všemohoucnost, neomezená moc; 2. (biologie) schopnost živé hmoty diferencovat se na různé typy specializovaných tkáňových buněk.# **vert** (z angličtiny, výslovnost: və:t), 1. konvertita; 2. odpadlík.# **vert** (z brněnského hantecu; vytvořeno z německého der //Wert//), 1. cena, hodnota; 2. vnitřní hodnota, důležitost, význam.