Asinus in cathedra –# z toho na mě padá chandra.# Vyrojila se jich celá řada,# a teď školství pro ně strádá.# $ # Asinus in tegulis –# dosáhl u nás nejvyšších postů u BIS.# $ # Asinus aureus –# jméno Lucius dal mu Apuleius.# $ # Asinus Buridani inter duo prata –# mezi dvěma hrozí života ztráta.# $ # Asinus manebis in saecula saeculorum –# přesto však zůstane oslem na věky věkův,# tak aspoň soudí Petronius, arbiter elegantiarum.# $ # Vysvětlivky# **asinus** (z latiny), osel.# **Asinus aureus** (Zlatý osel), latinský název užívaný k označení nejvýznamnějšího díla //Metamorphoses// (Proměny; české vydání z roku 1960 pod názvem //Zlatý osel čili Proměny//) římského spisovatele Lucia Apuleia (120/125–180). //Proměny// jsou projevem dobového zájmu o Orient – okultismus, zázraky, magii a erotiku. Tento román, který je moderní literární teorií označován za „román zasvěcení“, stojí na počátku vývoje evropského fantastického románu. Pro atraktivní námět, ale také pro humor a jemnou ironii, jimiž autor popisuje neuvěřitelné příběhy svých hrdinů, je toto dílo oblíbenou četbou také čtenářů 20. a 21. století. Základní, rámcovou osu románu tvoří vyprávění požitkářského, zvídavého mladíka Lucia,// //kterého jeho milenka, služebná Fotis, omylem promění v osla. Do tohoto vyprávění, popisujícího útrapy, nebezpečí, ale také pozoruhodné zkušenosti, jichž nabyl jako užitkové domácí zvíře s lidmi, jsou vložena vyprávění dalších postav románu, dobrodružné, strašidelné i milostné příběhy, mimo jiné proslulá báje o Amorovi (Cupidovi) a Psýché.# **Asinus Buridani inter duo prata** (z latiny), Buridanův osel mezi dvěma loukami.# **asinus in cathedra** (z latiny), osel za katedrou; kozel zahradníkem.# **asinus in tegulis** (z latiny), osel na střeše (Petronius, //Satirikon//; rčení označující nemožnou věc či událost anebo neschopného člověka, který to vysoko/daleko dotáhl).# **asinus manebis in saecula saeculorum** (z latiny), zůstaneš oslem na věky věkův.# **Buridanův osel**, symbol paradoxní situace volby mezi dvěma stejně žádoucími možnostmi, která má za následek osudnou nerozhodnost. Je pojmenován podle francouzského filozofa Jeana Buridana (asi 1295–1358). Vztahuje se k Buridanově morální filozofii, podle níž se člověk postavený před volbu snaží vybrat si větší dobro a v případě nedostatku podkladů své rozhodnutí odkládá. Buridanův osel se nachází přesně uprostřed mezi dvěma naprosto stejnými kupkami sena (loukami), takže mu chybí převaha motivů pro volbu kterékoliv z nich a je odsouzen zemřít hlady. Ve společenském životě připomíná Buridanova osla například váhavost politiků, v životě jedinců milostné trojúhelníky.# **katedra** (z řečtiny: //katedra//, respektive z latiny: //cathedra//, „křeslo, stolec, trůn“), 1. učitelský stolek (původně vyvýšený bedněný pult) v učebně; 2. vědecko-pedagogická instituce na vysoké škole sdružující příslušné odborníky zabývající se výukou určitého oboru a případně vykonávající oborové vědeckovýzkumné aktivity (například Katedra antropologie); profesorské místo s daným oborem spojené; 3. trůn biskupa, ve starokřesťanském chrámu umisťován za oltářem v centru apsidy, později u boční stěny; 4. učitelský úřad papeže.# **osel domácí**, zdomácnělá forma osla afrického dříve označovaného //Equus africanus//, nyní stejně jako osel domácí //Equus asinus//. Divoký osel zahrnuje dva poddruhy, osla somálského //(////Equus asinus somaliens////)// a osla núbijského //(////Equus asinus africanus////)//, oba připadají v úvahu jako předkové osla domácího. Prvním důkazem o zdomácnění osla je jeho znázornění spolu s dalšími domácími zvířaty na egyptské ceremoniální břidlicové tzv. Libyjské paletě (též označované jako Paleta měst), jež sloužila k roztírání líčidel a pochází z Abydu z doby kolem roku 3100 př. n. l. Postupné rozšíření chovu a využití osla probíhalo pravděpodobně dvěma směry: západním a především východním, jak potvrzují četné nálezy jeho kostí na Blízkém východě (Palestina, Sýrie). Kolem poloviny 2. tisíciletí př. n. l. se osel objevuje již v Malé Asii, proniká přes Rusko, Ukrajinu (9.–8. století př. n. l.) do Řecka a dále do Itálie. Osel byl využíván nejen jako soumar, tedy k transportu těžkého nákladu, ale i k přepravě osob.# **Petronius**, Gaius Petronius Arbiter (?–66 n. l.), římský spisovatel; vzdělaný, inteligentní, ale poněkud výstřední estét. Žil na dvoře císaře Nerona, kde byl podle Tacitovy zprávy rozhodčím ve věcech vkusu //(arbiter elegantiarum)//. Když u Nerona upadl v nemilost, zemřel dobrovolnou smrtí (otevřel si v lázni žíly). Mezi léty 55–65 napsal satirický román //Satiricon//. Román se zachoval pouze v nevelkých zlomcích (nejsouvislejším z nich je //Hostina u Trimalchiona//); i z nich je zřejmé, že jde o nejoriginálnější prozaické dílo římské literatury, které dokázalo zachytit paradoxy a absurditu světa rozkolísaných hodnot a upadajících mravů a které zakládá tradici satirické, sociálně kritické prózy v evropské literatuře. Hrdinou románu //Satirikon// je mladý a vzdělaný propuštěný otrok Encolpius. Vypráví příběhy o svých dobrodružných putováních, která podniká se svým přítelem Ascyltem, o svých zážitcích, milostných zkušenostech a erotických problémech a také o svém pohledu na svět. V těchto často uzavřených příbězích jsou se satirickou nadsázkou a s citem pro naturalistický detail popsány scény z římského života řady společenských skupin a vrstev. K této dvojici se přidruží chlapec Giton, do něhož se oba přátelé zamilují a který se stane zdrojem jejich trápení i požitků.