Řecký dobrodruh Oxymóron# rozvolnil ocelové dráty logiky# a ani si nevybavil „čornyj voron“,# když se v něm uhnízdila idea bezděká,# vydat se na krátký výlet do Věčnosti# s cílem spatřit nestárnoucího člověka.# $ # Odhodlán natáhl šortky na hýždě,# namířil si to k řece Acherón# a v očekávané míře výnosů,# střemhlavým tempem hlemýždě# vyrazil vstříc spořádanému chaosu.# $ # Kdo nevěří, ať tam běží,# takových protichůdností svět neviděl!# Andělé poletovali bez křídel,# dávno odhodili olověnou tíhu peří.# Taneční kroky beznohého# provázel něžný kulomet koncertu# ve stylu Ľarte dei rumori,# luzné skřípění nástroje rozladěného# (zbortěné harfy tón)# smírně ladilo ostropestré spory.# $ # Už zbývá jen potkat nestárnoucího člověka!# Krůček od cíle! Oxymóra nic neleká,# když v průhledné tmě se vydává# za Mojžíšova bratra, proroka Árona,# a zkouší zapůsobit rozkvetlou holí,# aby převezl převozníka Charóna.# Jenže ho ani neohromil ani neoblomil,# a to ani za úplatek tuctu oboloí.# $ # Charón mu vyčinil sofistikovaně tautologicky:# „Oxymóre, nevermore!“# Napůl anglicky, však formálně logicky.# $ # Běda! Na bílý mramor sedá čornyj voron!# S tím divným řeckým slovem – oxymóron# měl svou zkušenost už kdysi dávno Solón,# když se snažil založit demokratický stát,# ještě coby athénský první archón.# Sotva se mu dařilo, začal se tak trochu bát,# s bolestnou rozkoší pak patřil na dílo.# Měl dojem, že rozpor souladů ho zabije,# zejména ho vyděsil oxymóron tautologie!# $ # Vysvětlivky# **Áron**, starší bratr Mojžíšův a jeho pomocník, první velekněz Izraelitů. V jeho osobě se sdružují jak svaté ctnosti, tak lidské slabosti (vyhověl naléhání Izraelitů na modlářství, podnítil uctívání zlatého býčka / telete).# **Áronova hůl**, hůl velekněze Árona, která byla obdařena zázračnou silou (Ex 7, 9; Nu 17, 8, 23). Když po potrestání vzpoury Kórachovců proti Mojžíšovu poslání a Áronově kněžské roli nepoučený lid dále reptal, rozhodl se Hospodin zjednat jasno: Dvanáct holí předáků izraelských rodů bylo vyloženo ve svatostánku, aby se do druhého dne ukázala správná cesta. „Když pak nazítří Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vyrazilo poupě, rozkvetl květ a dozrály mandle“ (Nu 17). Ve středověku se mandle stala symbolem neposkvrněnosti Panny Marie (neoplodněný květ vydal ovoce), navíc je slovní podobnost mezi latinským //virgo// (panna) a //virga// (hůl). Květy Áronovy hole zavdaly podnět k pojmenování rostliny z čeledi áronovitých Áronova hůl (//Amorphophallus// = zmijovec).# **čornyj voron**, „černý krkavec“, sovětský vězeňský autobus či sanitka (nazývaná též „černá Marusja“) pro převážení vězňů.# **Charón**, v řecké mytologii převozník zemřelých na řekách Styx a Acherón při cestě do podsvětní říše. Na úhradu převozného byla mrtvému vkládána do úst mince //(obolos)//.# **Ľ arte dei rumori** (z italštiny: „umění hluku; šumu; šramotu“), název hudebního manifestu italského futuristického malíře a hudebního skladatele Luigiho Russola (1885–1947) z roku 1913. První koncert v tomto stylu se konal 2. 6. 1921 v Modeně. I nefuturističtí skladatelé používali ve svých klasických symfoniích futuristických prvků z ľarte dei rumori (Ravel, Stravinskij, Šostakovič). Moderní hudba s nimi zachází běžně.# **Nevermore** (z angličtiny), „víckrát ne“, „nikdy víc“ – stereotypní odpověď havrana (krkavce) na zneklidňující otázky mladého tápajícího muže v básni //The Raven// (1845, do češtiny překládáno jako //Havran//; správně: //Krkavec//) amerického básníka, prozaika a esejisty Edgara Allana Poea (1809–1849).# **obolos** (též obolus) (z řečtiny: //obolós//, plurál //oboloí//, „athénský peníz o váze 0,73 g stříbra“; latinsky: //obolus//), drobná řecká starověká mince v hodnotě 1/6 drachmy. Obolos se zpravidla dával mrtvým, aby sloužil jako odměna Charónovi, mytologickému převozníku do podsvětí.# **oxymóron** (z řečtiny: //oxys//, „ostrý“ a //moros//, „tupý“), přívlastek, který je svým významem ve (zdánlivém) rozporu s významem podstatného jména, které určuje: „ostrá tupost“; „živá mrtvola“; „ohlušující ticho“; „Mrtvé milenky cit, zbortěné harfy tón“ (Karel Hynek Mácha, //Máj//, 1836).# **Solón** (kolem 640 př. n. l., Athény, Řecko – 560 př. n. l., Athény, Řecko), řecký státník a zákonodárce, politik (označovaný za „otce řecké demokracie“) a básník. Svými reformami z roku 594/593 př. n. l., kdy byl archontem (starořecký doživotní člen rady starších – areopagu) s mimořádnou pravomocí, usiloval o to, aby tradiční aristokratická vláda přijala některé prvky občanské aktivity, jež se staly základem pro budování athénské demokracie. Poprvé Solón vynikl kolem roku 600 př. n. l., v období bojů Athén s Megarou o nadvládu nad Salamínou: přestože byla většina Athéňanů rozhodnuta boj vzdát, Solón je vlasteneckými verši přesvědčil, aby vytrvali – výsledkem bylo vítězství Athén. Po vítězství nad Megarou byl Solón v roce 594 př. n. l. zvolen do úřadu archonta, přitom mu byly dány mimořádné pravomoci: stal se smírčím zprostředkovatelem ve sporech mezi athénskými lidovými vrstvami a rodovou aristokracií. V úřadu archonta zahájil Solón politické a sociální reformy: zrušil otroctví pro dluhy a za peníze státu vykoupil mnoho Athéňanů-dlužníků z otroctví; provedl pozemkovou reformu – stanovil maximální množství půdy, které může vlastnit jedna osoba, čímž byl umožněn přístup chudších vrstev k půdě; rozdělil athénské občany do čtyř tříd v závislosti na ročním výnosu plodin a na majetku – na základě těchto tříd byla pak občanům odstupňována jejich práva a jejich povinnosti; každý občan se mohl odvolat proti rozhodnutí kteréhokoli úředníka na „občanském sněmu“ //(ekklésia)//; zavedl „porotní soud“ //(héliaiá)//. Solónovy reformy znamenaly v Athénách mnoho zásadních změn: rolníci získali politická práva, zástupci všech čtyř občanských tříd měli právo účasti na soudech a moc starého sněmu byla omezena na úkor občanského sněmu, úředníci byli vybíráni losem. Posmrtně byl Solón zařazen mezi sedm mudrců (Biás, Cheilón, Kleobúlos, Periandros, Pittakos, Solón, Thalés), jimiž podle antické tradice začínají dějiny řecké filozofie a kultury.# **tautologie** (z řečtiny: //tautos//, „ten, týž, stejný, shodný“ a //logos//, „slovo; věda, nauka“), [v matematické logice] logicky pravdivá formule; [v tradiční logice] definice kruhem, v níž to, co se definuje, jen jinými slovy opakuje to, co je obsaženo v tom, co má být definováno, důkaz dokazovaným; [literárně] stylistická figura vzniklá rozvedením téhož sdělení synonymními výrazy pro upoutání pozornosti: „růže je růže je růže“ (Gertrude Stein); „čtverec je čtverec“.