Verres se choval jako kanec! # Nakonec se z něho stal psanec!# $ # Ciceronovi stačilo sedm řečí,# (In Gaium Verrem)# které si neprotiřečí,# a Verrovi už nebylo do řeči.# $ # Nečekal ani na druhé přelíčení# a odebral se tam, odkud návratu není.# $ # Tehdy platilo ius, žádná šlichta,# po přelíčení nenastala plichta.# $ # Dnes je situace jiná, ius ratus# získává stále pevnější status:# paronomasie a amfibolie# v právničtině kvetou jak lilie.# $ # Vysvětlivky# **amfibolie** (z řečtiny: //amphibolía//, „dvojsmysl“), dvojznačnost výpovědi, způsobená různou intonací přednesu, mnohoznačností slov, umístěním slova ve větě. Může být neúmyslná (stylistická neobratnost) nebo úmyslná (prostředek k docílení humorného účinku). Příklady: omezený okruh čtenářů (1. početně omezený; 2. duševně omezený). Je vzácně upřímný (1. málokdy upřímný; 2. neobyčejně upřímný).# **Cicero**, Marcus Tullius C. (3. 1. 106, Arpinum, Itálie – 7. 12. 43 př. n. l., Formiae/Formia, Itálie), římský politik, právník, řečník a spisovatel. Cicero proslul jako odpovědný a svědomitý úředník hájící neochvějně veřejné zájmy, stejně jako zájmy jednotlivců na soudě.# **In Gaium Verrem** (Proti Gaiovi Verrovi), soubor sedmi Ciceronových řečí z procesu proti správci provincie Sicílie z let 73–71 př. n. l., který se nestoudně obohacoval a i jinak zneužíval svou úřední moc. 1. řeč //(divinatio)// zajistila Ciceronovi právo podat žalobu, 2. řeč (//Actio prima// – První přelíčení) obsahovala ve stručnosti hlavní body žaloby. Verres po ní odešel do vyhnanství, takže k druhému přelíčení nedošlo. Množství pečlivě připraveného materiálu zpracoval Cicero jen pro knižní vydání jako pět řečí druhého přelíčení //(Actio secunda)//, každá řeč se zabývá jiným druhem zločinů. Cicero v řečech proti Verrovi několikrát využil homonymie: //Verres – verres//, „kanec“, eventuálně //verrere//, „vymést“, aby Verra zesměšnil. Například: //ius verrinum// = a) „právo“, b) „polévka“, c) „šlichta pro prasata; zde je kombinováno ještě s další dvojicí homonym: //ius//, „právo“; „polévka, šlichta“.# **ius** (z latiny), právo, právní moc, pravomoc; moc.# **paronomasie** (z řečtiny: //paronomasiá//, „nepatrná změna slova, jíž slovo nabude nějakého vedlejšího významu“, latinsky: //annominatio//), řečnická figura spočívající v užití slov od téhož základu s málo změněnou podobou. Příklad: //Homo sum, humani nil a me alienum puto – //„Patřím k lidem, nic lidského mi není podle mého názoru cizí“ (Terentius, //Heautóntimórúmenos//, verš 77).# **ratus** (z latiny), pevný, jistý, určitý, platný; vypočítaný.# **slovní hříčky**, využití jazykových možností k vyvolání vtipného nebo směšného účinku. Jsou založeny: 1. na mnohoznačnosti slov (amfibolie), 2. na homonymii, stejném nebo podobném znění dvou nebo více slov (paronomasie).# **Verres**, Gaius (kolem 115–43 př. n. l.), římský politik. V roce 74 př. n. l. byl městským praetorem v Římě a v letech 73–71 př. n. l. správcem provincie Sicílie, kde proslul nelidským vydíráním. Při dodávkách vína a obilí pro Řím okrádal nejen rolníky, ale i stát. Jeho bezohlednost se nezastavila ani před římskými občany, s nimiž zacházel protiprávně; naopak za ohromné úplatky osvobodil i zločince. Zvláštní zájem jevil o umělecké předměty z drahých materiálů, ač se sám v umění nevyznal. Zmocňoval se jich výpůjčkou i násilím, neostýchal se ani vylupovat chrámy. Jeho zisky se odhadovaly na závratnou sumu 40 milionů sesterciů. Sicilané ho obžalovali pro vyděračství a požádali Cicerona o zastupování. Pod tíhou důkazů Verres odešel před přelíčením do vyhnanství a byl odsouzen k náhradě.