Píšeš podrobně v Listu Filipským,# abychom přemýšleli kdo a s kým.# V Listu Koloským zvažuješ, co je pravdivé,# v Listech Timoteovi ukazuješ, co bývá lživé.# $ # Jenže tvé epištoly, Pavle z Tarsu,# zní dnešní generaci jako z Marsu.# Nad pravdou lež vítězí tak snadno,# s poctivostí chodit daleko neradno.# $ # Nejspíš bys dnes psal listy na jinou notu,# kdybys znal dnešní politickou slotu.# Vše by však bylo marné, je to divoké,# neb neřest sama má kořeny hluboké.# $ # Abys na svou stranu získal novou generaci,# nestačí mít Šavlovsko-Pavlovskou reputaci.# $ # Navíc bys musel používat velmi hbitě# internet, world wide web a sociální sítě,# bez nich žádný z těch mladých neoslyšel by tě,# bez nich by tvé mravní apely zašly na úbytě.# $ # Je to tak, milý Pavle:# $ # bez internetu,# bez webu,# bez e-mailu,# $ # jsi jenom dunící kov,# tvou víru, naději a lásku,# pohltil temný rov…# $ # $ # Milý Pavle,# zrezavěla# tvoje šavle.# $ # Salve!# $ # Vysvětlivky# **epištola** (z řečtiny: //epistolé//, „zaslaná zpráva, dopis, list; rozkaz“), 1. apoštolský list, spis Nového zákona, napsaný jako dopis, buď konkrétně adresovaný (místní církvi, osobě), nebo obecný (určený libovolným čtenářům). Třináct epištol je připisováno Pavlovi z Tarsu, tři Janu Evangelistovi, dvě Petrovi, po jedné Jakubovi (Jákobovi) a Judovi; u epištol Židům autor nebývá uveden. V epištolách se formuluje raná křesťanská věrouka a předkládají se konkrétní aplikace evangelia pro mravní a duchovní život křesťanů; 2. žánr básnického listu; někdy též v poučné publicistice.# **Pavel z Tarsu** (3–67), svatý Pavel, apoštol národů. Narodil se jako Saul (česky také Šavel) v židovské rodině v maloasijském městě Tarsu, ale těšil se právům římského občana (jak k římskému občanství přišel, se neví). Je známo, že trpěl epilepsií. Dostalo se mu nejvyššího židovského vzdělání v Jeruzalémě, kromě toho se vyučil i výrobcem stanů. Na cestě do Damašku se obrátil na křesťanství (údajně následkem náboženského zjevení, při němž dočasně přišel o zrak, důvodem mohl být i epileptický záchvat) a stal se jeho horlivým propagátorem – o to důvěryhodnějším, cennějším a schopnějším, že znal jak problematiku židovství, tak pohanství. V jeho interpretaci byla víra v Krista zpřístupňována židům i pohanům bez výjimky. Pavel podnikl apoštolské cesty do různých krajů a křesťanským obcím, které se na něho obracely, psal dopisy, jež byly zařazeny do kánonu Nového zákona. Zemřel v Římě, kde byl odsouzen císařským tribunálem. Pro změnu Pavlovy náboženské orientace se vžilo úsloví „obrácení Šavla-Pavla“; v přeneseném smyslu se užívá k označení zásadní proměny životních postojů.# Pavel přetvořil křesťanské ideje, původně určené pro úzký kruh příznivců, kteří se odštěpili od palestinského židovství, a vytvořil tak základ pro univerzální křesťanské náboženství, které se rozvinulo v antickém světě. Je autorem třinácti epištol, v nichž je obsažena celá křesťanská teologie a zásady pastorační praxe. Pavel používal energický, přesný sloh. Exaktní formulaci myšlenky doplňoval svou strhující argumentací a poutavou formou vyjádření, jak o tom svědčí tato ukázka (//Listy, ////První list Korintským//, 13, 1–13; //Epistulae, Prima epistula ad Corinthios//, 53–54 n. l.):# „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nejsem nic. A kdybych rozdal všechno, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.# Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatností, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.# Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.# A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska“ (//Bible//. Ekumenický překlad. Praha: Členové ekumenických překladatelských komisí, 1979, s. 911).# **salve** (z latiny: imperativ od //salveo//), buď zdráv.