Podagra nesužuje dobytek,# napadá jen člověka,# co má všeho nadbytek.# $ # Nejvíc palec u nohy bolí,# když močová kyselina# do kloubu se vdrolí.# $ # Podagra, dna či pakostnice# sužovala nejvíce# hlavně rozmařilé šlechtice.# $ # Ač se pokrmy tvářily nevinně,# hlavně maso a silné pití,# velké obžerství bylo na vině.# $ # Nemoc se chovala jen k chudým vlídně,# nesoužila, netrápila,# neb ti jedli maso sotva jednou týdně.# $ # V nynější době hojnosti# se sní na posezení# třeba i celá šunka od kosti.# $ # Postižený dnou pak mívá bezesnou noc,# bolest je krutá,# potrestán je za svůj apetit víc než moc.# $ # Podagristé ušetří však za kávu,# povzbuzeni vlastním kofeinem,# mnozí z nich dobudou si i slávu.# $ # Tak třeba případ Karla staršího ze Žerotína,# prý plného rozporů.# Však služba národu nebyla pro něj prkotina!# $ # Žerotín neúnavně psal, dopisy posílal,# i když jeho klouby dna trápila,# sledoval politické dění a vtipně je glosoval.# $ # Teď jeho kosti práchnivějí v bludovské hrobce,# však toho zažily!# Dnes jsou mu naši páni k smíchu, i my, jejich ovce.# $ # Vysvětlivky# **podagra**, též dna, pakostnice (latinsky: //arthritis uratica//), chronické kloubní onemocnění způsobené poruchou metabolismu kyseliny močové, která vzniká v lidském organismu převážně jako konečný produkt odbourávání nukleových kyselin. Vysoký výskyt dny byl proto v minulosti zaznamenán zejména u dobře živených vrstev obyvatel, u nichž převažovala masitá potrava bohatá na bílkoviny. U nemocných dnou nebylo výjimkou, že bolestivým dnovým záchvatům předcházely hodovní slavnosti. Nadbytečná kyselina močová kyselina se u dny ukládá v podobě drobných krystalků urátů (dnových tofů) do kloubů (i dalších vnitřních orgánů), což vede k erozím kloubní chrupavky a opakovaným zánětům kloubů. V počátečním stadiu choroby je postižený pouze jeden kloub, později bývá zánětlivým procesem napadený jejich větší počet. U primární formy dny jsou příčiny nejasné, byl zaznamenán její dědičný výskyt. Sekundární forma dny provází chronická onemocnění ledvin spojená s poruchou vylučování kyseliny močové. Bylo prokázáno, že touto nemocí trpělo mnoho významných vědců, slavných umělců i velkých vojevůdců a státníků. Biochemici zjistili, že může mít i pozitivní vliv na rozvoj kreativního myšlení: Savci mají enzym urikázu, který štěpí kyselinu močovou a mění ji na alantoin, látku, která se snadno vylučuje močí. Vyšší opice a člověk ztratili schopnost urikázu produkovat, a proto se kyselina močová v jejich organismu nemění, nepřetržitě působí v krvi a vylučuje se ledvinami. A vzorec kyseliny močové se podobá vzorci kofeinu, z čehož vyplývá, že kyselina močová povzbuzuje mozkovou činnost podobně jako kofein. Ztráta schopnosti vytvářet urikázu měla proto ve vývoji člověka velký význam. Kyselina močová není sice stimulátor tak silný jako kofein, zato působí neustále. A právě lidé postižení podagrou mají vyšší procento tohoto povzbuzovače.# **ze Žerotína**, Karel starší (14. 9. 1564, Brandýs nad Orlicí – 9. 10. 1636, Přerov), moravský šlechtic, politik a literát; vůdce moravských nekatolických stavů. V letech 1608–1615 zastával úřad moravského zemského hejtmana; rezignoval po připojení Opavska ke Slezsku. V roce 1618 se nepřipojil ke stavovskému povstání a zůstal věrný císaři. Po porážce povstání poskytoval na svých panstvích útočiště členům Jednoty bratrské. Svou nadstranickou politiku obhajoval s vlasteneckým patosem a vybroušeným literárním stylem ve spisu //Apologie//; podobně koncipoval korespondenci, kterou vedl s mnoha evropskými osobnostmi, nebo své memoáry. Karel starší ze Žerotína trpěl podagrou, jak dosvědčují dobové písemné prameny a moderní antropologické analýzy jeho kosterních pozůstatků.