V pravdivé verzi Buridanův osel# nikoli hladem, nýbrž žízní pošel.# Váhal, zda má dřív vypít láhev bílého,# nebo naopak láhev vína červeného.# $ # Člověk, na rozdíl od osla, si vždy poradí,# vypije obě láhve, lhostejno v jakém pořadí.# Zvláště pak kabinetní vína z Vinařství Reisten,# která pili již pavlovští mamuti, a stálepatří mezi top ten.# $ # Vysvětlivky# **Buridanův osel**, symbol paradoxní situace volby mezi dvěma stejně žádoucími možnostmi, která má za následek osudnou nerozhodnost. Je pojmenován podle francouzského filozofa Jeana Buridana (asi 1295–1358), i když se v jeho dochovaných spisech přímo nevyskytuje a byl možná vymyšlen s cílem Buridanovo učení zesměšnit. Vztahuje se k Buridanově morální filozofii, podle níž se člověk postavený před volbu snaží vybrat si větší dobro a v případě nedostatku podkladů své rozhodnutí odkládá. Buridanův osel se nachází přesně uprostřed mezi dvěma naprosto stejnými kupkami sena, takže mu chybí převaha motivů pro volbu kterékoliv z nich a je odsouzen zemřít hlady. Případ Buridanova osla je možno chápat jako myšlenkový experiment prokazující existenci svobodné vůle: tvor obdařený vědomím – a tím spíše myslící člověk – by dal v této situaci přednost nahodilé volbě před smrtí a vymkl se tak determinování daností. V přírodě – i neživé – vzniká situace Buridanova osla ve stavech nestabilní rovnováhy. Tyto stavy diskutoval již Aristotelés (384–322 př. n. l.) ve spise //De caelo// (O nebi) a zařadil mezi ně případ člověka, který trpí ve stejné míře hladem i žízní a je-li stejně vzdálen od jídel i nápojů, zůstane nevyhnutelně stát. Ve společenském životě připomíná Buridanova osla například váhavost politiků, v životě jedinců milostné trojúhelníky.# **podobojí**, přijímající pod obojí způsobou (hostii i víno); (přeneseně) pijící vína bílá i červená, hlavně však pěkná.# **top ten** (z angličtiny), žebříček deseti nejlepších v určitém oboru nebo oblasti.# **Vinařství Reisten** (Pavlov u Mikulova), vinařství produkující velmi kvalitní (i kabinetní) vína z pavlovských vinic. Lokalita Pavlov u Mikulova na jižní Moravě je rovněž světově proslulá mladopaleolitickými nalezišti z období lovců mamutů (kolem 25 000 let př. n. l.); odtud narážka, že zdejší vína pili již mamuti.