Vítězslave Nezvale#

dáváme tvému hravému
poetismu vale,#

dnes je nám třeba
socialistického realismu,#

za Zpěvu míru rázně
vykročíme k zářnému komunismu.#

$

#

Vysvětlivky#

**Nezval**,
Vítězslav (26. 5. 1900, Biskoupky – 6. 4. 1958, Praha), český
básník, prozaik, dramatik, publicista, esejista a překladatel;
jeden z nejplodnějších a nejproměnlivějších českých
slovesných tvůrců 20. století levicové orientace. Experimentátor
a autor bohaté fantazie a hédonistické smyslovosti. Jeho
tvorba obsáhla všechny základní druhové a žánrové
slovesné oblasti – oblast poezie,
krásné prózy, dramatu, překladu, tvorby pro děti a mládež,
umělecké kritiky, esejistiky, publicistiky i popularizační
literatury. Zásadní význam měla jeho básnická tvorba:
iniciovala vznik jediného původního českého avantgardního směru
poetismu
(//Pantomima//,
1924; //Akrobat//,
1927; //Edison//,
1928), uváděla do českého kulturního kontextu surrealistický
koncept umění (//Žena v množném
čísle//, 1936), zasáhla do vývoje
protifašistické, odbojové poezie (//Matka
Naděje//, 1938) a rovněž
přijala a rozvíjela doktrínu socialistického realismu
(//Zpěv míru//,
1950).#

**poetismus**
(z latiny: //poeticus//,
„básnický, hravý“), jediný původní český umělecký směr
avantgardního ražení; jeho zakladateli a teoretiky byli
zejména Vítězslav Nezval
(poetismus má být „[…] metodou, jak nazírati na svět, aby byl
básní […]“) a Karel Teige
(1900–1951): „Umění, které
přináší poetismus, je ležérní, dovádivé, fantaskní, hravé,
neheroické a milostné (…) Poetismus chce udělati ze života
velkolepý zábavní podnik. Excentrický karneval, harlekynádu citů
a představ, opilé filmové pásmo, zázračný kaleidoskop.
Jeho múzy jsou laskavé, něžné a smavé…“. Poetismus
odmítl podřízenost umění dosavadní politice
a ideologii,
soustředil se na smyslové okouzlení, citové prožívání,
imaginaci,
vštěpoval životní optimismus,
zábavné veselí, radost
ze hry. Výrazně ovlivnil vývoj meziválečné poezie
– například Vítězslava Nezvala (//Pantomima//,
1924; //Akrobat//,
1927; //Edison//,
1928) nebo Josefa Hory (1891–1945) i poezii poválečného
období; projevil se i v próze, nejosobitěji
a nejkrásněji v humoristické novele Vladislava Vančury
(1891–1942) //Rozmarné
léto //(1926), a ve výtvarném
umění – například v díle Jindřicha Štyrského
(1899–1942) a Toyen
(1902–1980) nebo Františka Muziky (1900–1974).#

**socialistický realismus**,
umělecké hnutí a metoda vycházející z ideologie
marxismu-leninismu a mající ve službách komunistických stran
formovat veřejnost v duchu socialistických a komunistických
idejí.#

**vale** (z latiny),
pozdrav na rozloučenou: „buď zdráv, sbohem“ – [ve spojení]
dát někomu, něčemu vale = rozloučit se s ním, s tím;
opustit ho, to; přestat se s ním, s tím stýkat, zabývat.