Nezůstával nikdy stranou# Sartre Jean-Paul,# dvě mouchy klidně zabil jednou ranou.# $ # Olga i Simone de Beauvoir# zřejmě ještě posílily# jeho zbytnělý pouvoir.# $ # Nechápu já ani Rezá Pahlaví,# že takového chlapa# může mít rádo druhé pohlaví…# $ # Vysvětlivky# **Beauvoir**, Simone de (9. 1. 1908, Paříž, Francie – 14. 4. 1986, Paříž, Francie), francouzská spisovatelka a filozofka existenciálního ražení; je spjata s feminismem, svobodomyslným způsobem života, vztahem s francouzským filozofem Jeanem-Paulem Sartrem (1905–1980) (krátce dokonce utvořili milostný trojúhelník s mladičkou studentkou Olgou). Z mnoha publikací získala světovou proslulost kniha //Le Deuxième sexe// (1949; česky //Druhé pohlaví//, 1966), která sehrála významnou roli při utváření ženského emancipačního hnutí v západní Evropě na přelomu 60. a 70. let 20. století. Byla pohřbena vedle svého dlouholetého druha Sartra na hřbitově Montparnasse v Paříži (podobně jako kdysi Héloisa následovala do téhož hrobu v Paracletu filozofa Abélarda).# **Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr** (26. 10. 1919, Teherán, Írán – 27. 7. 1980, Káhira, Egypt), íránský šáh z dynastie Pahlaví, poslední vládce na perském pavím trůnu; byl svržen opozičním hnutím, v jehož čele stál ájatolláh Chomejní (1902–1989), který se v roce 1979 do Íránu vrátil z francouzského exilu (zde jej podporovali zejména levicoví intelektuálové – Jean-Paul Sartre aj.). Šáhův relativně liberální režim nahradil Chomejní teokratickou vládou islámského duchovenstva.# **pouvoir** (z francouzštiny), 1. moc; mohutnost; vláda; vliv; 2. moci.# **Sartre**, Jean-Paul (21. 6. 1905, Paříž, Francie – 15. 4. 1980, Paříž, Francie), francouzský filozof, spisovatel a dramatik; jeden z nejvýznamnějších představitelů existencialismu. Své pojetí existencialismu vyložil zejména v díle //ĽÊtre et le néant// (1943, česky: //Bytí a nicota: Pokus o fenomenologickou ontologii//, 2006): podstatou je filozofie činu, která tvrdí, že charakter a význam člověka jsou určeny jeho činy, nikoli jeho názory, skutky, slovy; existence podle něho předchází podstatě, což vlastně znamená, že člověk není ničím předurčen. V centru jeho díla filozofického a literárního (dramata, romány, povídky, filmové scénáře) je otázka svobody člověka a schopnosti ji prosadit. Sartrovi byly blízké ovšem i názory a postoje komunistů, maoistů a radikální levice a angažoval se takřka ve všech tehdejších sociálních, politických a ideologických konfliktech (například válka ve Vietnamu, a studentská hnutí v roce 1968, levicový terorismus). Sartrovi nebyla vzdálená ani idea politického násilí jako nástroje dosažení radikálních cílů, což vyjadřuje jeho věta „Zastřelit Evropana je jako zabít dvě mouchy jednou ranou … zůstanou zde mrtvý člověk a svobodný člověk“ (z předmluvy ke knize Franze Fanona //Zatracenci země//).