Zvědavost Evy je tou příčinou,# pokušení že zláká i dívku nevinnou.# Uvěří-li podobně jako její pramáti hadovi,# jak bezstarostné je žití bez muže, nikdy se nedoví.# $ # Vysvětlivky# **Eva** (hebrejské //chavvá//, patrně odvozenina slovesa //chajá//, „žíti“, tedy „život dávající“), podle druhé kapitoly stvoření v //Genesis// je to jméno, jež dává Adam po vyhnání z ráje (Eden) ženě, kterou Bůh stvořil z jeho žebra, aby byla mužovi družkou: „Člověk svou ženu pojmenoval Eva, protože se stala matkou všech živých“ (Gn 3,20). Eva se stala matkou Kaina, Ábela a Šéta (Gn 4,1.2.25). O původním významu Eva-Chavva existují různé hypotézy, z nichž žádná nedosáhla obecného přijetí. Stvoření ženy z žebra se někdy vysvětluje podle sumerské mytologie, která zná rovněž představu prvotního ráje (sumersky: //Dilmun//): zde sexuálně přelétavý bůh Enki okusil osm rostlin, jež vyrostly z jeho semene, v důsledku čehož nad ním bohyně Ninchursanga vyslovila kletbu smrti. Enki onemocněl a jedním z jeho chorých orgánů bylo i žebro. K uzdravení Enkiho žebra byla stvořena bohyně Ninti, tj. „Paní žebra“. Podle sumerologa Samuela Kramera sumerský výraz //ti// znamená jak „žebro“, tak i „dávat život“. Jméno bohyně Ninti může proto znamenat „Paní, která dává život“, nebo „Paní žebra“. Tuto sumerskou literární předlohu prý sledoval i biblický text. V křesťanském, novozákonním učení se o Evě zmiňuje Pavel z Tarsu (2. list Korintským 11,3,14) v souvislosti s tím, že byla podvedena hadem-satanem. Zdůvodňuje tím, proč má být v křesťanském společenství žena „poddanou“ muži.# **pokušení**, příležitost svádějící k něčemu (špatnému).